Ottův slovník naučný/Ahlquist
Ottův slovník naučný | ||
Ahlmann | Ahlquist | Ahlström |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ahlquist |
Autor: | Emanuel Kovář |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. s. 486. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: August Ahlqvist |
Ahlquist August Engelbert (* 7. srp. 1826), čudský jazykozpytec, věnoval se studiu jazykův uralských a snažil se též povýšiti čudštinu na jazyk spisovný, pročež založil r. 1847 časopis »Suometar«, jejž sám podporoval hojnými výbornými články (pseudon. Oskaner). Za vědeckým účelem procestoval r. 1853–58 severní Rusko a popsal cestu svou ve spise Muistelmia matkoilta Wenäjällä ruosina (1860). Výsledkem cesty této byly: Wotisk grammatik (1855), Versuch einer mokscha-mordwin. Grammatik (1862). Od r. 1862 jest professorem čudské řeči a literatury v Helsingforsu, a sepsal De vestfinska sprakens kultur-ord 1871 (něm. Die Kulturwörter der westfinn. Sprachen 1875) a Über die Sprache d. Nordostjaken (1880). Založil též časopis »Zeitschr. für finn. Sprachforschung u. Litteratur«. Při vědecké své činnosti nezapomněl na úkol povznášeti lid svůj a upravil proň chrestomathii, účastnil se překladu zákonníka do čudštiny, upravení zpěvníku atd. Básní též po čudsku a vyniká zvláště sbírkou Säkeniä (Jiskry), 4. vyd. r. 1881; také hojně překládá, zvláště ze Schillera. A. po Castrénovi jest zajisté prvním badatelem jazykového kmene uralského. Kř.