Ottův slovník naučný/Agtelek

Ottův slovník naučný
Agtamar	Agtelek	Agtstein

Údaje o textu
Titulek:	Agtelek
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 478. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Agtelek, ves v severouherské župě gemerské, okr. tornallyském, asi 20 km jižně od Rožnavy, s 576 maď. obyv. vyznání helvetského. U vsi (na severových. straně) zvedá se holá skalní stěna (triasový vápenec) 45 m vysoká, se vchodem do znamenité krápníkové Agtelecké sluje, od Maďarův Baradla zvané, kteréžto jméno se vysvětluje z maď. barát lak = mnichův sídlo, v pravdě však jest slov. bradlo = skála. Náležejíc k největším jeskyním evropským a velikolepostí svou rovnajíc se proslulé peceře Postojenské, jest 5.8 km dlouhá (s četnými pobočkami asi 8 km), a navštěvovatele zde úžasem jímají obrovské síně až 80 m vysoké, s mohutnými stalaktity s výše visícími, proti nimž ze země vyrůstají podivuhodné stalagmity rozmanitých fantastických tvarů (soch, květů, stromů a j.), místy až k samé klenbě. Největší prostora jest »chrám« s ozvěnou neobyčejně silnou, oltářem, kazatelnou, sochou Bohorodičky a j.; dále velmi zajímava jest »zahrada květinová«, 300 m dl., 30 m široká a tolikéž vysoká, a jeskyně netopýří, v níž přezimuje nesčetné množství těchto letounů. Návštěva sluje mající vzduch nad míru čistý a příjemný jest dosti obtížna pro neschůdnost půdy, zvláště když rozvodní se potok ji protékající.