Ottův slovník naučný/Agrachan
| Ottův slovník naučný | ||
| Agrafie | Agrachan | Agraiové |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Agrachan |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 461. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Agrachan, levé rameno ř. Sulaku v území tereckém v sev. Kavkáze, vpadající do Agrachanského zálivu na záp. bř. moře Kaspického. Záliv ten jest asi 53 km dlouhý, úzký, nehluboký a hodí se jen pro čluny rybářské, jest velmi rybnatý, vnímá do sebe též řeku Terek a na záp. jest ohraničen úzkým poloostrovem Agrachanskou č. Učskou kosou, na níž kdysi stál klášter Stavropol (město kříže), opuštěný od křesťanů v době, kdy islám se na Kavkáze rozšiřoval. R. 1712 při své návštěvě kázal Petr Vel. vykopati průplav, jenž odvádí vodu z ř. Sulaku do Agrachanského zálivu, a ukazem z r. 1724 usadil zde 500 rodin kozáckých.