Agorafobie (άγορά tržiště, φόβος strach). Jménem tím nazval Westphal 1871 zvláštní stav jevící se u některých lidí, když mají větší náměstí přejíti, když se nalézají v liduprázdné ulici, neb mají-li jíti podlé dlouhého domu, který žádných dveří do téže ulice vedoucích nemá, ba i když vstupují do prostor mnoha lidmi naplněných, do kostela, divadla atd. Zmocňuje se jich ohromný strach, počnou se chvěti, jsou stísněni v prsou, srdce počne bušiti, zima s horkem se střídá a někdy i pot jim vyrazí. Nohy jakoby byly z olova, zdají se býti k zemi připoutány, před očima dělají se mžitky, hučení v uších se dostaví a je-li strach přemocný, i momentánní pomatenost se jevívá. Přemohou-li se a pustí-li se přes náměstí sami, nezřídka i třebas z prostředka obrátivše se vracejí a jdou raději pak podlé domů. Naproti tomu, provází-li je někdo, třebas malé dítě, jdou-li za vozem pomalu jedoucím, ba opírají-li se o hůl, strach se nedostaví. V tomto případě dostavuje se strach bez motivu předchozího, bezprostředně a teprve dodatečně tvrdí nemocní, že se jim ve strachu tom nejasně zdá, že by mohli uprostřed náměstí padnouti, že by mrtvice je mohla raniti, nebo že by přecházejíce veškerému obecenstvu byli nápadni. Dokázáno jest, že není pravou závratí stav jejich, neboť příznaky této se zde nejeví. U jednoho a-ií stiženého dokázali Thomsen a Oppenheim, že koncentricky zúžená zorná pole obou očí ve chvíli, kdy jej nutili přejíti volný prostor a a. se dostavila, ještě více se zúžila. Příčiny choroby této, mnohdy u lidí docela zdravých náhle se jevící, neznáme. Byla sice pozorována u epileptiků a neurastheniků, dle učení Westphalova však momenty tyto nerozhodují jsouce spíše nahodilé. Léčení jest mnohdy dosti neutěšené. Co opak a. udána byla t. zv. clitrofobie neb claustrofobie, stav to, kdy lidé nevydrží v prostoře se zavřenými dveřmi i okny, aneb nesnesou, aby vrata domu v noci zamčena byla. Jest to stav ovšem obdobný a-ii, avšak nutno vždy uvažovati, zda v tuto kategorii řaděné stavy nespadají v tak zv. třídu představ nutkavých. Peč.