Ottův slovník naučný/Agnus Dei
| Ottův slovník naučný | ||
| Agnostus | Agnus Dei | Agnusek |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Agnus Dei |
| Autor: | Jan Ladislav Sýkora |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 454. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Agnus Dei |
|
Agnus Dei (lat. Beránek Boží): 1) Symbolické jméno Ježíše Krista jakožto Vykupitele světa. Již sv. Jan Křtitel nazval tak Pána Ježíše veřejně poukazuje hlavně ke smírné oběti jeho na kříži (Jan 1, 29.). Jménem »Beránek« naznačuje se čistota, nevinnost, mírnost a poslušnost, kteréž vlastnosti mají sice jeviti se při každé oběti, při oběti Kristově však vynikly měrou svrchovanou. Jménem »Beránek Boží« pak, jež po výkladu Klementa Alex. (Paedag. 1, 5.) jest nomen pietatis místo »Syn Boží«, poukazuje se k tomu, že Pán Ježíš jest pravou, dokonalou a od Boha samého vyvolenou obětí smírnou, v níž má naprosté zalíbení. Tento význam má též symbolické vypodobení Ježíše Krista jakožto beránka, jež vyskýtá se již i v katakombách – ač pořídku. – 2) Voskové, zlaté neb stříbrné, od papeže svěcené medalie, do nichž vtištěna jest po jedné straně podoba beránka, po druhé straně obraz některého svatého. Beránkové tito značí také Beránka božského. Papež světí je v sobotu před bílou nedělí (1. po velikon.), a to ponejprv v roce nastoupení svého a pak každého roku sedmého. Při tom ponořuje je do svěcené vody smíšené s balsámem a křížmem na upomínku na křest Krista v Jordáně. Zároveň koná prosbu, aby Bůh ode všeho zla duševního i tělesného ochránil těch, kteří budou chovati je v úctě. Po té rozdělí je mezi vynikající osoby duchovní a světské i mezi jiné věřící. – Původ těchto beránků jest prastarý. Již v V. st. dávali se v Římě o bílé neděli-novokřtěncům na prsa voskoví beránkové jakožto upomínka na Beránka božského a jako vyzvání, by neupouštěli od něho. (Zhotovovali se z vosku, jenž skapal s paškálu, aneb ze zbytku paškálu roku minulého.) Mimo to vyprošovali si věřící z úcty ke Kristu kousky paškálu, jenž značí Krista z mrtvých vstalého. Ponenáhlu vešlo v obyčej dávati jim kousky ty ve formě beránků. Poněvadž někteří věřící později zneužívali jich, vydali papežové různé konstituce, jimiž pod trestem zakazovali všeliké zneužívání těch beránků, jmenovitě pozlacovati je, malovati, prodávati neb napodobovati. – 3) Modlitba při mši sv. Kněz rozděliv krátce před sv. přijímáním sv. hostii na 3 díly a spustiv jeden díl do kalicha bije se třikráte v prsa a říká: Beránku Boží (A. D.), jenž snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Po třetí končí slovy: uděl nám pokoje. Při requiem pak, kde prosíme o pokoj pro duše v očistci, zakončuje ponejprv a po druhé slovy: »uděl jim pokoje« a po třetí slovy: »uděl jim pokoje věčného«. Sa.