Ottův slovník naučný/Agnesi
| Ottův slovník naučný | ||
| Agnesa | Agnesi | Agnetendorf |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Agnesi |
| Autor: | Ladislav Dolanský, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 452. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Agnesi [aňézi]: 1) Maria Gaetana (* 1718 – † 1799), spisovatelka ital., proslulá učeností, vyznamenala se důkladnou znalostí klassických i moderních jazyků, filosofie, mathematiky a neméně i neobyčejnou krásou. Rozličnými závažnými a spornými otázkami z různých věd obírají se její Pr Propositiones philosophicae (v Miláně 1738), v nichž podává výsledky svých diskussí s nejznamenitějšími učenci v každém odboru. Výsledkem jejích studií mathematických byl spis Istituzione analitiche (2 díly, v Miláně 1748), jenž pověst její rozšířil i v cizině, byl schválen od akademie pařížské a přeložen do jazyka franc. a angl. Ba r. 1750 hlavně působením papeže Benedikta XIV. svěřena jí stolice mathematiky na universitě bolognské. Když však roku následujícího otec její Pietro A. zemřel, odřekla se veřejného života, oddala se studiím bohoslovným a povolána r. 1771 za správkyni nově založeného řádu modrých jeptišek v Miláně; později vstoupila sama do řádu toho, kdež ošetřovala chudé a nemocné až do své smrti.
2) A. Maria Teresa, sestra Marie Gaetany, nar. v Miláně r. 1724, zemř. asi r. 1780. Byla velmi zručnou pianistkou a složila několik koncertův a sonát pro klavír, jež věnovala císařovně Marii Terezii. Také pochází od ní několik kantát a 4 opery: Sofonisba, Ciro in Armenia, Nitocri, Insubria consolata, které za jejího života se dávaly v Italii. Dý.
3) A. Luigi, vlastně Ludvík Ferdinand Leopold Agniez, výborný zpěvák, * r. 1833 v Erpentě (kraj namurský), †v Londýně 1875. Studoval na konservatoři v Brusselu a stal se tam ředitelem choru v kostele u sv. Kateřiny. R. 1858 dávala se v Brusselu opera jeho Harmold le Normand s malým úspěchem. Po té odebral se do Paříže, studoval u Dupreza a vzdělav se na výtečného bassistu zpíval na některých jevištích; několik let byl členem divadla Théatre Italien, kde své jméno pozměnil. Za posled. let svého věku usadil se v Londýně, odkud podnikal cesty umělecké jmín jsa za nejlepšího interpreta oratorií Händelových. Napsal několik písní. motet a chorů. Dý.