Ottův slovník naučný/Agier
Ottův slovník naučný | ||
Agić | Agier | Agil |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Agier |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 446. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Agier [ažié] Pierre Charles (* 1748 — † 1823), franc. právník a publicista, byl zprvu advokátem, ale pro chatrné zdraví vzdal se brzy toho úřadu. Za revoluce přidal se k mírným republikánům a zastával některé vyšší úřady soudní. Byl muž mravů přísných, horlivý jansenista a napsal několik důležitých spisů právnických, zejména Le jurisconsulte national (3 sv.), v němž dokazuje, že ve Francii ode dávna příslušela lidu občanská svoboda. jíž byl zbaven teprv časem od absolutistických panovníků, že dříve příslušela vrchní moc ve státu stavům, kteří povolovali výdaje státní a vydávali zákony. Myšlénky ty vzbudily v době, kdy potuchla již známost o tom, a kdy stavové (États géneraux) po 170leté přestávce r. 1789 opět byli svoláni, velkou pozornost jako nový objev. V knize Vues sur la réformation des lois civiles (1793) pokládá A. nerovné rozdělení jmění za pramen všeho zla a navrhuje rozl. prostředky, kterými by neshoda ta mohla se odstraniti, blíží se tedy k pozdějším franc. filosofům kommunismu. Theologickoprávnický spis Du mariage dans ses rapports avec la religion et les lois nouvelles de la France (1800, 2 sv.) obsahuje myšlénky jansenisty o manželství, plné mravní přísnosti i čistoty a právnická čásť jeho dosud nepozbyla ceny.