Ottův slovník naučný/Aggregát
| Ottův slovník naučný | ||
| Aggravace | Aggregát | Aggregátní polarisace |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aggregát |
| Autor: | Hynek Soldát, František Hanuš |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 445–446. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Agregát |
|
Aggregát (z lat. aggregare = nahromaditi, skupiti), co jest skupeno, nahromaděno:
1) A., v algebře výraz složený (mnohočlen), v němž vyskytují se i mocniny. Obsahuje-li a. mocniny toliko jediného mocněnce jakožto členy, pořádá se buď dle stoupajících nebo dle klesajících mocnin (3–4x–7x2+5x3 nebo 5x3–7x2–4x+3). Nejvyšším exponentem vyznačuje se v případě tomto stupeň a-u. (V příkladě uvedeném jest a. stupně 3.) – Vyskytují-li se v a-ě mocniny několika mocněncův, upravuje se podlé abecedy (a3–3a2b+3ab2–7abc–6b3+4b2c+c3). A-y, v nichž součet exponentů jednotlivých členů jest týž, slovou stejnoměrné (homogenní), součet exponentů v některém členu značí rozměr stejnom. a. (A. ve druhém př. uvedený jest rozměru 3.) St.
2) A., ve fysice viz Skupenství.
2) A., v mineralog smysle slove sjednocení, skupení neb shluk jednotlivých, v sobě ohraničených hmot minerálných v souvislý celek. Rozeznáváme homogenní a heterogenní a-y, podlé toho, jsou-li složeny ze stejných neb nestejných minerálů, a amorfní neb krystallické a-y, jsou-li složeny z beztvarých neb vyhraněných hmot. Zvláště rozšířené v říši nerostné jsou kulovité a-y, které skládají se buď z amorfní hmoty neb krystallické massy v uspořádání koncentricky miskovitém neb radiálním (na př. oolithický vápenec). –n–