Ottův slovník naučný/Agent provocateur

Ottův slovník naučný
Agent (francouzské právo)	Agent provocateur	Agentura

Údaje o textu
Titulek:	Agent provocateur
Autor:	Jiří Tilšer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 442. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Agent provokatér

Agent provocateur [ažan provokatér], osoba, která někoho svádí k činu trestnému za tím účelem, aby jej mohla úřadu k potrestání udati. Často pojí se k tomu náležitost, aby a. p. nalézal se ve službě úřadu, ale nutno to není. O mravní kvalifikaci a-a p-a netřeba šířiti slov, přes to se stanoviska práva trestního nelze bezvýminečně tvrditi, že by a. p. vždy byl kriminálně trestným. Theorie i praxe posuzují a-a p-a dle zásad o návodu a rozeznávají dvojí případ. A. p. jest pravým návodcem a podléhá trestu jakožto takový, směřuje-li úmysl jeho k tomu, aby svedený vskutku dopustil se činu trestného. To nastane, vztahuje-li se svádění k takovému deliktu trestnému, při kterém již i pouhé jednání přípravné zahrnuto v zákonnou skutkovou povahu dokonaného činu, neb kde počátek i skončení činnosti trestné spadají nutně v jedno. Neměl-li a. p. úmyslu, by čin trestný byl spáchán, nýbrž aby svedený u provádění činu byl postižen, nelze činnost jeho zahrnouti v pojem návodu, jenž vždy předpokládá zlý úmysl; ale může dle okolností i tu státi se a. p. trestným pro samostatný kulpósní delikt, spáchal-li svedený čin trestný neb pokusil-li se oň. Od zodpovědnosti dle zákona trestního sluší rozeznávati tresty disciplinární, které následkem výslovného předpisu stihnou orgány veřejné bezpečnosti, veřejné úředníky a služebníky, kteří by sváděli osobu z trestného činu podezřelou k podniknutí trestného činu, pokračování v něm neb k dokonání jeho za tím účelem, aby se nabylo proti ní okolností podezřívajících, neb aby osoba ta byla usvědčena (§ 25. tr. ř.). JT.