Ottův slovník naučný/Agen
Ottův slovník naučný | ||
Agelli | Agen | Agencie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Agen |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 440. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Agen [ažán], lat. Aginnum, hlavní město bývalé franc. prov. Agénois, nyní departementu Lot et Garonne, v rozkošné a velmi úrodné krajině na pr. bř. ř. Garonny a na křižovatce dráhy bordeaux-toulouské a périgueuxtarbeské, 120 km jihových. od Bordeaux, sídlo prefekta, appellačního soudu a biskupa (již od r. 350), s 16.835 ob. (1886); má několik stavebních památek z doby římské, starožitnou, nyní obnovenou kathedrálu, několik pozoruhodných mostů, zejména velkolepý vodovod o 23 obloucích, kněžský seminář, lyceum, normální a kreslířskou školu, veřejnou knihovnu o 25.000 sv., museum, továrny na zboží bavlněné, sukno, kartoun, plachtovinu, barvy a kože, barvírny a dílny provaznické. Jsouc důležitým uzlem železničním vede živý obchod zejména se švestkami a červeným vínem, jež se v okolí znamenitě daří, dále vyváží se odtud obilí, mouka, sýr, příze, pálenka, len, konopí a drůbež. A. byl nejprve hlav. městem keltských Nitiobrigů, za panství římského stal se městem praetorským v Gallii aquitanské a později byl opět a opět dobyt barbary do Gallie vtrhšími; pak ve vládě se zde vystřídali králové frančtí, vévodové aquitanští, králové angličtí a hrabata toulouští, až konečně r. 1592 trvale spojeno s říší francouzskou. A. jest rodištěm Scaligera, přírodozpytce Lacépčdea a provençalského básníka Jasmina, jemuž zde postavena socha.