Ottův slovník naučný/Agbatana

Údaje o textu
Titulek: Agbatana
Autor: Justin Václav Prášek
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 438. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Agbatana (neutr.), jméno několika měst starověkých: 1) A. médská, později Egbatana i Ekbatana, staropersky Haňgmatana, t. j. shromáždiště, město na úpatí hory Orontu (nyní Elvend) položené, dnes zvané Hamadán. Zmiňují se o něm již nápisy klínové a to ve krajině Ellibu. Když po r. 677 př. Kr. počali se drobní kmenové médští sbírati v jednotu, byla již nepochybně A. středem nového útvaru státního, načež Kyaxarem učiněna sídelním městem nové veleříše médské a ozdobena nádhernými stavbami, jichž zlatá výstroj dotrvala až panování syrského. Králové médští slují v současných nápisech klínových prostě králi agbatanskými. Když Kyros r. 549 vyvrátil říši médskou, zplenil i A., později však učinil je jedním z hlavních měst svých a sídlem archivu a pokladu říšského. Za Achaimenovců byla A. letní residencí královskou a sídlem satrapy médského. Alexander Vel. ukořistil v A-nech nesmírný poklad státní a zamýšlel je učiniti sídlem říšské finanční správy, avšak úmysl ten zmařen byl náhlou jeho smrtí. Přes nepřízeň dob následujících uchovala A. nadále význam svůj. Polybios popisuje stav A-n za doby své. Tehdá nemělo již město hradeb, ale honosilo se pevným posud a téměř nezdolným hradem; pod hradem byl palác mající v objemu 7 stadií a ozdobený neobyčejně nádherně. Zdivo jeho bylo složeno z cedrův a cypřiší, trámy a desky stropové, sloupy a stěny byly buď zlatým, buď stříbrným plechem pobity, střecha skládala se z cihel stříbrných. Největší čásť těchto ozdob byla vyloupena za Alexandra Vel. a Seleuka Nikatora, co zbývalo, kázal strhati uprostřed III. st. př. Kr. Antiochos Theos. Chrám Anáhitin byl v ozdobě své neporušen až do doby téhož Antiocha. Z popisu Polybiova a z případné poznámky Ktésiovy vidí se, že nezakládá se na přesných zprávách popis Hérodotův, jenž vůbec odporuje i co do líčení hradu i co do určování polohy městské poměrům skutečným. Ještě za parthských Arsakovců byla A. zimním sídlem královským, za Sássánovců byla však zanedbána. Antických zbytků na půdě agbatanské shledáno posud velmi málo, ježto nebylo podniknuto podrobnější kopání. – A. byla položena v rovině úrodné a výborně ovlažené na severovýchodním úpatí hory Elvenda. Město samo zásobováno bylo vodou, kterou přiváděl průkop, báječné Semiramidě připisovaný, z horského jezírka na Elvendu. Okolí oplývalo ve starověku výtečným ovocem, broskvemi, vínem, jablky a hruškami, zima však bývala a jest i nyní velmi tuhá. O vojenské důležitosti A-n svědčí nejlépe prastará vojenská silnice, rovněž Semiramidě připisovaná, která překročivši zagroský průsmyk u města Holvána pracně vedena byla úžlabími elvendskými k A-nům. – Pokus H. a G. Rawlinsonův, kteří z různosti popisů Hérodotova a Polybiova, jakož i z pochybného udaje Stefana Byz. vyvozovali existenci dvojích A-n, Jižních a Severních neboli Atropaténských, nedošel nikdež souhlasu. – 2) A. syrská, v níž dle Hérodotovy zprávy zemřel Kambysés III., král perský. Dle Stefana Byz. byla A. identická s pozdější Bataneií, Nöldeke srovnává ji s nynějším Hamathem. Prášek, Kambysés, str. 59. Pšk.