Ottův slovník naučný/Agathodaimón
Ottův slovník naučný | ||
Agathobiotika | Agathodaimón | Agathodes |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Agathodaimón |
Autor: | Albert Dohnal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 433. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Agathodaimón, v řec. myth. dobrý duch přírody (ἀγαθὸς δαίμων), žehnající zvl. úrodě polní a zdaru vína. Bývalo proto zvykem o hostinách obětovati mu pohár nesmíšeného vína, a místy nazýván též po něm den, kdy poprve okoušelo se mladého vína nového roku. (Agathodaimón bývá odtud též příjmím boha Dionysa.) Vedlé toho A. býval též ochranným bohem místním a ctěn jako takový (s přijmením Sósipolis) na př. v Élidě, a to vedlé příbuzné mu bohyně zvané Agathé Tyché (u Rímanů: Bona Dea), kterážto vůbec v kultu častěji s ním bývá sdružena. A. na různých místech měl chrám svůj. U Římanů stotožňován s ním namnoze t. zv. Bonus Eventus nebo též Genius. – V umění vytvářen bývá s miskou v ruce pravé, s klasem i mákem v levé (tak na soše Eufranorově), jindy jakožto pacholík držící v ruce roh Amalthein. Na římském Capitoliu stálo Praxitelovo sousoší, představující A-a s Agathou Tychou. – O A-ovi napsal monografii Gerhard: Agathodaimon u. Bona Dea (Abh. d. Berl. Ak. 1847). Dnl.