Ottův slovník naučný/Agapy
| Ottův slovník naučný | ||
| Agapius | Agapy | Agar |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Agapy |
| Autor: | Alois Jirák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 424. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Agapy (ἀγάπαι, hody lásky) nazývaly se hned od časův apoštolských v prvních stoletích křesťanství hody s bohoslužbou a hlavně s večeří Páně spojené, při nichž bohatí i chudí společně stolovali na znamení vespolné lásky, rovnosti a jednoty. Tyto hody křesťanského sbratření konaly se hlavně na hrobech mučenníků, t. j. v chrámech anebo na takových místech, které za chrámy sloužily, jako v katakombách anebo i v soukromých domech jednotlivcův. A. byly všude zavedeny v II. a III. st., a jakkoli při nich s počátku střídmost a čistá vzájemná láska křesťanská panovala, přece zavdaly pohanům podnět k podezřívání, jako by při nich křesťané slavili kvasy thyestické; a proto obhájcové (apologeti) víry křesťanské, jako Tertullián, Klement Alex. a j. podezření ono důrazně vyvraceli. Později byly a. vlastní od večeře Páně odděleny, a tím se stalo, že vplížil se do nich mnohý zlořád, hlavně obžerství a nestřídmost, sobectví, protože bohatší přinesené pokrmy sami mezi sebou snědli a chudině z nich ničeho nedopřáli, a chudí opět lakotně pokrmy s sebou domů odnášeli. Poněvadž a. v kostelích se pořádaly a tyto uvedenými zlořády znesvěceny bývaly, proto je synoda laodicejská z kostelů vypověděla a nařídila, by nikdo z a-p zbylých jídel domů neodnášel. Podobné zákazy dala synoda v Hipponě (r. 393), sv. Řehoř Naz., sv. Ambrož, biskup karthag. Aurelius, sv. Augustin a j. Když a. z kostelů byly vymýtěny a od večeře Páně odloučeny, bývaly často, ač neprávem stotožňovány s jinými hostinami starých křesťanů, jako s hostinami pohřebními (agapae funerales) a svatebními (agapae connubiales). Od IV. stol. přicházely a. z obyčeje, až zcela vymizely. Poslední zbytky a-p nalézáme v Africe v Hipponě, kde svrchu uvedená synoda dovolila a. na zelený čtvrtek, a to před sv. přijímáním, protože to den, v němž Kristus Pán taktéž nejprve s apoštoly jedl a pak jim tělo a krev svou dal přijímati; druhý zbytek a-p zachován u nově obrácených Anglosasů, jimž Řehoř Veliký dovolil slaviti a. v den posvěcení chrámu. Jrk.