Ottův slovník naučný/Agafonov

Ottův slovník naučný
Agafja	Agafonov	Agag

Údaje o textu
Titulek:	Agafonov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 419. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Agafonov, jméno někol. spis. ruských: 1) A. Alexěj Semenovič († 1794), co do času první sinolog ruský a pilný překladatel z jaz. čínského a mandžurského, jimž se přiučil byv r. 1769 přidělen k rus. vyslanectvu v Pekingu. R. 1780 stal se translátorem kollegia zahranič. záležitostí v Kjachtě a vydal r. 1788 čtyři knihy: Džungin ili Kniga o věrnosti, kterou přeložil r. 1784 v Irkutsku, pak z mandž. Kratkoje chronol. rospisanije kitajskich chanov z knihy »Všeob. zrcadlo« od poč. říše čínské až do r. 1786, dále Manžurskago i kitajskago chana Kan-Sija kniga pridvornych i polit. poučenij i nravoučiteijnych razsuždenij, která sebral syn tohoto chán Jun-Džin, a podobný spis Manž. i kit. chana Šuń-Džija kniga nužnějšich razsuždenij, ko blagopolučiju pooščrjajuščich. Mimo to vyšel v Petr. r. 1795 překlad mravných i polit. naučení téhož chana Kan-Sija pod názvem Gosudar, drug svojich poddannych atd.

2) Fedor Vissarionovič (* ok. 1820 – † 1867), duchovní trojické církve v Ufě, zasloužilý o vzdělání lidu, přispěl značně k důkl. prozkoumání ufimského starého chrámu po stránce hist.-archaeologické a vydal dva spisy mravoučné.