Ottův slovník naučný/Affry

Ottův slovník naučný
Affront	Affry	Affunde!

Údaje o textu
Titulek:	Affry
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 326. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Affry Ludwig August Philipp (* 1743 – † 1810), první landammann švýcarský, získal si o Švýcarsko velikých zásluh. V dobách, kdy se otřásala pevnina bouří francouzské revoluce a kácela se císařství pod dupotem vojsk Napoleonových, zachránil vlasť stálostí a důstojností své povahy a politickým bystrozrakem před vnitřními nepokoji a jistou porážkou a dovedl jí zachovati jakous takous míru samostatnosti; a což nejdůležitějšího, zjednal jí ústavu, na jejímž základě se Švýcarsko až podnes zdárně vyvíjí. A. nar. ve Freiburku ve Wasgavě. Sloužil nejprve ve francouzském vojště, v němž postoupil až za marechala-de-camp, ale vrátil se po událostech r. 1792 do vlasti, jež jej 1797 zvolila do veliké rady a jmenovala velitelem domácí ozbrojené moci. V tomto postavení se snažil, aby uchoval mír doma i na venek proti příboji franc. revoluce, jež měla ve Švýcarsku své odpůrce i spojence. Byv po obsazení Freiburku krátký čas členem prozatímné vlády, uchýlil se brzo do soukromého života, z něhož vystoupil teprve roku 1802, aby se súčastnil vyjednávání, ve které po obsazení Helvetie maršálkem Neyem obě strany švýcarské s Napoleonem vešly. Připojiv se k zastavatelům starého pořádku a spolkového zřízení (federalistů), sblížil tuto stranu s přátely jednoty (unitáry) a přijal pak z rukou Napoleonových na základě nové ústavy hodnost prvního landammanna švýcarského pro rok 1803, uvoliv se zároveň přispěti k zavedení oné ústavy, jež je známa jménem mediátní. Zároveň zvolila jej veliká rada freiburská za prvního šultheissa, jímž zůstal až do své smrti. R. 1805 hájil u Napoleona, když vypukla válka s Rakouskem, neutrality Švýcarska, jehož landammannem se podruhé stal r. 1809. Srvn. Gérard, Oraison funèbre de son Exc. le landammann d'Affry (Freib. 1810).