Ottův slovník naučný/Affidavit
Ottův slovník naučný | ||
Affidati | Affidavit | Affiche |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Affidavit |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 323. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Affidavit (lat., přísahal) nazývá se v Anglii a ve Spoj. Obcích severoamer. slavnostní určitá výpověď a dosvědčení výpovědi té příslušnou úřední osobou. Z pravidla vypovídá se jen to, co vypovídatel (the deponent) jistě ví, jen výjimečně připouštějí se subjektivní mínění. Výpověď zapíše se do listiny, v níž vyplní se předepsané rubriky, načež listinu deponent podepíše a ji odpřisáhne; úředník (funkcionář smírčího soudu a j.) pak na ni zevrubně zapíše přísahu, čímž listina stává se platnou. Dříve bylo v Anglii každé prohlášení spojeno s přísahou; nyní však v určitých případech úředník může se spokojiti slavnostním prohlášením. Zvláště se užívá a. v námořnictví, kde kapitán před odjezdem lodi podá soudní přísežné prohlášení, že mimo zboží v lodních papírech zaznamenané jiného s sebou neveze, což se opakuje při každém eventuálním nakládání a skládání za jízdy. A. může se díti před vyslancem, plnomocníkem vlády, hlavně pak se děje před konsulem.