Ottův slovník naučný/Afetai

Ottův slovník naučný
Afetai (přístav)	Afetai	Afetés

Údaje o textu
Titulek:	Afetai
Autor:	Vojtěch Hanačík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 320–321. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Afetai (ἀφέται od ἀφίημι, propouštím) sluli ve Spartě propuštěnci. Helótům nebyla zamezena cesta ke svobodě, ani k občanství. Rozličná jména, která pak dávali Sparťané svým otrokům, jsou důkazem, že byla zavedena jakási stupnice od částečné až k úplné svobodě. Dle zprávy Myrónovy u Athénaia VI. 271 a jiných podání můžeme některá jména a jejich význam stanoviti. Tak slul 1. therapón (θεράπων, služebník, zbrojnoš) ten z helótů, kterého pán si zvláště vyvolil a důvěrou poctil ze všech těch helótů, kteří ho v bitvě následovali, jichž bylo vždy několik, na př. v bitvě u Plataj sedm u každého Sparťana. Ten měl přede vším povinnost ho brániti a, kdyby byl poraněn, zachrániti ze vřavy bitevní. Čestné jméno therapón dávali Dórové vůbec, zejména na Krétě, zbrojnošům svým. 2. Snad s povinností právě vyloženou souvisí druhé pojmenování: eryktéres (ἐρυκτῆρες, ἐρύκειν odvraceti). Možno, že i v míru eryktéres byli jakýmisi nohsledy pánů svých, jsouce povinni býti jim pomocníky a ochránci. 3. Desposionautai (δεσποσιοναῦται) sloužili jako námořníci. Xen. Hell. VII. 1. 12. nazývá je sice ještě helóty, ale byli jistě volnějšími než pouzí helóti; O. Müller (Dorier 2, 45) myslí, že se podobali attickým propuštěncům, zvaným χωρίς οἰχοῦντες, kteří bydlili, kde chtěli. 4. Argeioi (Ἀργεῖοι) sluli helóti, kterým se věnovala zvláštní důvěra asi pro mírné a řádné chování, což Sparťané při nebezpečenství a obtížích, jež jim nevolní helóti působili, vždy rádi viděli a vyznamenávali. 5. Adespotoi (ἀδέσποτοι), bez pána, je povšechné jméno nejasného významu. 6. A. byli, jak se zdá, propuštěnci, již prosti byli všech povinností a nebyli již v žádném poměru ke svým pánům. Hčk.