Ottův slovník naučný/Aes equestre

Ottův slovník naučný
Aes curionium	Aes equestre	Aes et libra

Údaje o textu
Titulek:	Aes equestre
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 289. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aes equestre. Občané římští první třídy Serviovy, vřaděni do některé z 18 setnin jízdeckých (centuriae equitum), byli povinni opatřiti si koně sami a na zakoupení obdrželi jednou pro vždy ze státní pokladny sumu 10.000 assů (asi 400 zl. r. č.), kteráž slula ae. e. (srov. Liv. I. 43, 9.). Poněvadž pak každý jezdec vydržoval dva koně, jednoho pro sebe, druhého pro podkoního, nazývala se suma ta také aes pararium (srv. Festus epit. str. 221.). – Jezdci ti, ježto peníze obdrželi od státu, sluli equites equo publico, na rozdíl od equites equo privato, kteří za mzdu koní si sami zakoupili i krmili (srv. Liv. V. 7.). – Výraz equites equo publ. nasvědčuje, jak se zdá, tomu, že původně kůň přímo od státu jezdci byl dán, a teprve později, snad od dob Servia Tullia, byla na zakoupení jeho cena. Mimo ae. e. obdržel jezdec ještě na vydržování koní ročně 2000 assů (asi 80 zl. r. č.), což slulo aes hordearium (od hordeum, ječmen). Výdaje s aes hordearium spojené uhrazovány byly z daní uložených sirotkům (orbi) a vdovám (orbae). Srv. Mommsen, Röm. Staatsrecht III., 1 str. 156 nn.; Lange, Röm. Alterth. 3. vyd. I. str. 547 nn. Pk.