Ottův slovník naučný/Aequinoctium

Ottův slovník naučný
Aequinoctiální vichřice	Aequinoctium	Aequipollence

Údaje o textu
Titulek:	Aequinoctium
Autor:	Gustav Gruss
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 271. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Rovnodennost

Aequinoctium (= rovnodennost) jest doba, kdy slunce vstupuje do roviny rovníku. Rovník a ekliptika protínají se ve dvou, o 180 stupňův od sebe vzdálených bodech, bodech aequinoctiálních. Stojí-li slunce kolem 21. března v jednom z těchto bodů, vychází přesně na východě a zapadá na západě, poloviční běh slunce leží nad obzorem a druhý pod ním (pro všechna místa na zemi vyjímaje póly); nehledě k refrakci budou tedy pro všechna místa země den i noc pro ten čas stejně dlouhy; bod ten slove bodem jarním (Frühlingspunkt) neb bodem jarní rovnodennosti; v bodu tom slunce vystupuje nad rovník; v bodu podzimním neb v bodu podzimní rovnodennosti (kolem 21. září) jsou den i noc opět pro všecka místa země stejně dlouhé a slunce sestupuje zde pod rovník. Bod jarní rovnodennosti, v němž ekliptika (ve směru pohybu země) z jižní polokoule nebes do severní vstupuje, béře se v astronomii za počátek souřadnic a označuje se obyčejnou značkou V. Slovem ae. zahrnujeme dále polohu základních rovin (rovníku a ekliptiky) pro určitou dobu. Poloha ta podrobena jest změnám sekulárním a změnám periodickým. Sekulární změny polohy základních rovin označujeme jménem praecessí; period. změny jménem nutací. Následkem změn rovin základních mění se též poloha bodův aequinoctiálních. Osvobodíme-li pozorované souřadnice hvězd od vlivu aberrace a nutace, pravíme, že se pozorování vztahuje na střední ae. času pozorování. Zavedením praecesse lze pak pozorované souřadnice redukovati na jiné střední ae. Osvobodí-li se pozorovaná místa pouze od vlivu aberrace, říká se, že pozorování se vztahuje na pravé ae. Gs.