Ottův slovník naučný/Aebutia lex
Ottův slovník naučný | ||
Aeacidé | Aebutia lex | Aeby |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aebutia lex |
Autor: | Josef Čermák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 249–250. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Aebutia lex: 1) Zák. z doby předciceronské. Účelem jeho bylo brániti zlořádům při udílení úřadů veřejných (lex de ambitu) tím, že zapověděno propůjčení úřadu jistým zákonem zřízeného navrhovateli zákona a jeho příbuzným, sešvakřeným a sodálům. Jak se měl zákon ten k zákonu Liciniovu, nevíme.
2) Ae. l. O stáří zákona toho víme z Institucí Gaiových (IV. 31.) jen tolik, že byl předchůdcem dvou zákonů Juliových (duae Iuliae de repetundis? judiciariae?). Mnozí kladou ho s větší neb menší určitostí do 2. polovice V. nebo různých desítiletí VI. století a. u. c., ale určení ta spočívají vesměs na důvodech velmi slabých. Také o jeho obsahu zvídáme od Gaia a Gellia Noct. A. XVI., 10 pouze to, že jím a zákony Juliovými provedena oprava processu, vrcholící v úplném téméř odstranění těžkopádného a potřebám vysoce rozvinutého života národohospodářského nedostačujícího processu legis akcí. Jakým způsobem a jakou měrou přispěl k tomu zákon Aebutiův, říci nelze, ale z nepatrné známosti zákona toho v době pozdější a z obrazu processu v době Ciceronově lze právem souditi, že Ae. l. měla význam daleko menší, než obecně se míní. Čk.