Ottův slovník naučný/Adula
Ottův slovník naučný | ||
Adufe | Adula | Adulace |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Adula |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 238–239. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Adulské Alpy |
Adula, Adulská skupina, velmi rozvětvená čásť Rhaetských Alp ve Švýcarsku na hranicích kantonů ticinského a grisonského, vysílající odnože své na sever až k Přednímu Rýnu, na západ k Lukmanskému průsmyku (Monte Scopi, 3203 m), Bleniu a Ticinu, na jih až k průsmyku Jorijskému a k Monte Camoghè mezi Comským jezerem a údolím Ticinským, na východ ke Splužskému průsmyku (Splúgen-Pass, 2117 m), kde její mezníkem jest Tambohorn (3279 m), dle jiných jen k průsmyku Bernhardinskému (2063 m). V užším smysle vyrozumívá se jménem A. jádro tohoto horstva, skupina horská asi se 40 ledovci, 18 km v obvodu mající, jejíž uzel svého vrcholu dostupuje v Rheinwaldhornu (Piz Valrhein, 3398 m), dále v Güferhornu (3393 m) a Vogelbergu (3200 m). Na vých. straně Rheinwaldhornu, dle něhož A. sk. má též jméno Rheinwaldských hor, prýští se z ledovce Zapportského Zadní Rýn. Mezi odnoži adulskými táhnou se tato dlouhá údolí: na východ něm. Rheinwaldthal, na sever románská Val Lunez a Val Somvix, na jih vlaská Val Blegno (Blenio), Val Calanca a Val Mesocco.