Ottův slovník naučný/Adrár

Ottův slovník naučný
Adranum	Adrár	Adrastaea

Údaje o textu
Titulek:	Adrár
Autor:	Vojtěch Mayerhofer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 232. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Adrár (v berberštině hora, pohoří), též Aderer, Aderár: 1) Nejvyšší hora (1994 m) Baborského pohoří v Alžíru, prov. konstantinské, v Malé Kabylii, mezi ř. Kebírem a Sahelem; plným jménem zove se A.-Amelal (Bílá hora). – 2) A. neboli Adgag, rozsáhlá, hornatá země africká na rozhraní střední Sahary a Súdánu mezi Airem a velkou sev. zátočinou Nigra, v níž obývají tuárečtí Auelemidové, zabývající se značným chovem skotu, velbloudů a koní velmi pěkného plemene, a do které dosud nevkročil žádný Evropan. – 3) A. neboli Tmar, území v západní Sahaře (19–22° s. š.), na jižní straně Megtírských přesypů, prostoupené několika dosti nízkými řetězy skalními, ale jinak rovina částečně zvlažovaná a vzdělaná. S Marokkem spojen jest A. cestou karavanní, a v nejnovější době zřízeno obchodní spojení na jih do francouzského Senegalu, též do Timbukta. Vyváží se odtud mnoho soli, zvláště z Išilské sebky. Roste zde mnoho datlovníků, nejdůležitější pramen výživy berberského, z části též arabského obyvatelstva, pěstujícího kromě toho také orbu (pšenice, ječmen, proso) a chov velbloudů, koz i ovcí. Ze čtyř měst adrárských největší jest Vadán (5000 obyv.), avšak hlavním městem jest Atar. Do A-a pronikli cestovatelé Panet (1850), kapitán Vincent (1860), Paul Soleillet (1880) a španělská výprava Cerverova (1886). f.