Ottův slovník naučný/Admétos
Ottův slovník naučný | ||
Admété | Admétos | Adminicula |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Admétos |
Autor: | Albert Dohnal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 214. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Admétos |
Admétos (mýth.), syn Ferétův a Periklymenin (nebo Klymenin), z mládí jeden z lovců kalydónských a účastník výpravy Argonautův, později král ve Ferách thessalských. Byl miláčkem boha Apollóna, jenž pykaje za těžké provinění, z trestu u A-ta za pastýře sloužil. Když A. spolu s jinými nápadníky ucházel se o ruku Alkéstidy (v. t.), nejkrásnější z dcer Peliových, a tento uložil příštímu zeti svému za podmínku, aby prve lvy a kance do vozu zapřáhl, A. dokázal to pomocí Apollónovou. Týž sprostil pak jeho ložnici svatební hadů, jež tam byla poslala Artemis proto, že jí při sňatku nebylo obětováno. Na přímluvu Apollónovu slíbily Moiry, že sprostí A-ta smrti, uvolí-li se někdo za něj zemříti. Když přišel den smrti A-tovy, obětovala se za něj choť jeho Alkéstis, vrátila se však opětně na svět, byvši propuštěna z podsvětí Persefonou, jež dojata byla velikostí oběti, kterou Alkéstis choti svému přinesla. Dle jiné pověsti byla Hérakleem vyrvána v zápase bohu smrti Thanatu. Na pěkném tomto mýthu o Alkéstidě zal. Euripidés známou svoji tragédii (»Alkéstis«). – O mýthu a jeho literárním i uměleckém spracování srvn. K. Dissel: Der Mythos von Admetos u. Alkestis, Brandenb. 1882. Dnl.