Ottův slovník naučný/Adjurace
Ottův slovník naučný | ||
Adjunkt fiska | Adjurace | Adjustovati |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Adjurace |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 209. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Adjurace (z lat. adiuratio), zaklínání, zaříkání, je vzývání jména božího nebo svaté věci, abychom pohnuli někoho k učinění toho, čeho žádáme. Děje se to výslovným dovoláváním se Boha nebo některé jeho vlastnosti, na př. adiuro te per Deum vivum, zaklínám tě Bohem živým; nebo věci, kterou stvořil a jež jej zobrazuje, na př. adiuro te per firmamentum, per evangelium Christi, zaklínám tě nebesy, evangéliem Kristovým. A. děje se buď způsobem rozkazu, hrozby nebo prosby (pro Boha živého, pro všechny svaté). A. zlých duchů děje se vždy prvým způsobem; viz Exorcism.