Ottův slovník naučný/Adjunkt
Ottův slovník naučný | ||
Adjunkce | Adjunkt | Adjunkt fiska |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Adjunkt |
Autor: | neuveden, František Kropsbauer, Kamil Henner |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 208. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Adjunkt |
Adjunkt (z lat.) znamená osobu v jakémkoli veřejném neb soukromém úřadě někomu ku pomoci přidělenou, tedy tolik jako příručí nebo pomocník aneb po případě i zástupce, ovšem toliko dočasný. Dle druhův úřadů jsou tedy a-i rozliční: při soudech soudní, při hospodářství, při lesnictví atd. Zvláště pomocným učitelům dostávalo se druhdy pojmenování a., kteréžto pojmenování nyní i na vysokých a odborných školách pro pomocné příručí vešlo v obyčej, ačkoli tu a tam střídá se s názvy assistent, auskultant a p. Dle různého postavení a-ů bývají i důchodové jejich rozdílní, tu určité služné, jinde adjutum (přídavek), a jinde nahrazuje důchody pouhá přípověď skutečného ustanoveni se stálým služným. Red.
1) A. (příručí) soudní, v rak. správě spravedlnosti úředník soudcovský nebo konceptní, kterýž dle §. 62. soudní instrukce má protokol vésti ve schůzích radního sboru, říditi stání a vůbec vykonávati všechny úřední práce naň vznesené. Ve skutečnosti však se liŠí funkce a-a dle soudu, u kterého jest zřízen. Tak a. soudu okresního jest pomocníkem soudcovým, pod jehož dozorem a přední zodpovědností vyřizuje práce jemu přidělené. A. soudu sborového první stolice buďto vyřizuje přidělené mu práce zcela tak jako rada a požívá hlasovacího práva ve shromáždění radů (náhradník radův, supplent radův) aneb jest a-em bez práva hlasovacího v senátě (bez vota), a pak jest některému z votantů (členů senátu s právem hlasovacím) k výpomoci přidělen. Je-li a. náhradníkem rady, sluší jej pokládati za samostatného soudcovského úředníka dle §. 1. zák. ze dne 21. května 1868 č. 46. ř. z.; v tom případě jest nesesaditelným a nepřesaditelným, leč z nálezu příslušného disciplinárního soudu. A-i přidělení k soudům vrchním vykonávají úřad sekretářů (zapisovatelů v senátech radů). Právo a-y soudní jmenovati přísluší ministru spravedlnosti. A. jest úředníkem se stálým sídlem úředním, nyní v IX. třídě hodnosti státních úředníků s platem 1100, 1200 a 1300 zl. ročně, s příslušnými přídavky. Vedlé všeobecných náležitostí k dosažení služby státní vyhledává se k nabytí úřadu a-a praktické zkoušky soudcovské; doba praxe, které jest třeba po této zkoušce, zákonem stanovena není. V Rakousku máme 498 a-ů u soudů sborových a 1199 u soudů okresních, z čehož připadá na Čechy 123 a 364 a na Moravu i Slezsko 51 a 140. Vedlé a-ů jsou činni ve správě justiční ještě a-i výpomocných úřadů u větších soudů sborových, manipulační to úředníci, taktéž v IX. třídě hodnosti, dále a-i úřadu schovacího a knih pozemkových (desk zemských) v X. třídě hodnosti (s platem 900, 950 a 1000 zl.) a konečně a-i trestnic v XI. třídě hodnosti (s platem 600, 700 a 800 zl. ročně). Tak zv. a. radního sekretáře jest pouze nižší pořadí v hodnosti mladších sekretářů vrchních soudů zemských a soudu nejvyššího. Kr.
2) A. čili vikář, v círk. právu protestant. výpomocný zřízenec duchovní, který v případě delšího zaneprázdnění faráře konsistoří buď k žádosti tohoto, nebo z úřední moci ze zkoušených kandidátů theologie bývá ustanoven. Je-li zřízenec tento ordinován, může všechny záležitosti farní vyřizovati, ovšem jsa na faráři závislým a jím vydržován. Stal-li se farář jen přechodně k zastávání úřadu svého neschopným, jsou sousední duchovní vedlé nařízení superintendentova zavázáni k výpomoci: pakli by farář vůbec pro celý svůj život stal se nezpůsobilým k úřadování, avšak nechtěl-li by jíti na výslužnou, zřízen mu bývá výpomocník buď s právem k následnictví (cum iure succedendi), buď bez práva tohoto; takový vikář ovšem samostatně vyřizuje záležitosti úřední maje při tom určitý podíl z příjmů farních. V některých zemích jsou v přičíně té zvláštní zákonní ustanovení. V Rakousku (sr. §. 29. patentu ze dne 6. led. 1866 č. 15 ř. z.) platí ustanovení tato: O tom, zdali a. čili vikář ustanoven býti má, rozhoduje farář ve srozuměni s obcí farní. Má-li vikář farářem samým býti vydržován, ustanovuje jej presbyterstvo srozuměvši se s farářem; obci však přísluší právo voliti vikáře, má-li jej ona zcela neb částečně vydržovati. Vedle rozsahu správy vikářovy řídí se i jeho zodpovědnost; při zastávání správy veškeré mají vikáři v presbyterstvě tatáž práva, jako farář; při správě částečné rozhoduje o právech těchto presbyterstvo. Nárok právní na následnictví jest veskrze vyloučen. Od těchto vikářů čili a-ů liší se vůbec stálí farní vikáři čili farní pomocníci (arcijáhnové, jáhnové, podjáhnové), kteří v různém rozsahu vedlé farářů současně správu farní vedou; v Rakousku mohou takoví vikáři jen farní obcí zvoleni býti a jsou vždy členy i presbyterstva. Všichni vikáři musí tak jako faráři v Rakousku vrchní radou církevní ve srozumění s vládou zemskou potvrzeni býti. Hnr.