Ottův slovník naučný/Adi-buddha
| Ottův slovník naučný | ||
| Adiarrhoé | Adi-buddha | Adídá |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Adi-buddha |
| Autor: | Otakar Feistmantel |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 202. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Adi-buddha, původní Buddha, též Tatágatha zván, u buddhistů v Nepále a Tibetě nejvyšší božská bytost, tvůrce všech věcí, bez něhož nemůže se nic díti, jehož péče udržuje svět a jeho obyvatele. Ačkoliv obmyká všecky živé tvory, jest přece jediný – on jest duší a ti ostatní jsou členové a zevnější údové jeho. On jest králem, jenž dává rozkazy; ostatních pět Buddhů i jiné bytosti nebeské jsou jeho ministry, kteří vykonávají jeho rozkazy, a my ubozí smrtelníci jsme jeho poddaní, jeho sluhové a otroci. Původ tohoto boha klade se do X. stol. (Rhys Davids. Buddhism 1880, p. 206–207) a poukazuje se k tomu, že učení o něm upomíná na učení gnostické církve, a má se za to, že snad povstalo vlivem perského křesťanství. – B. H. Hodgson, Essays on the langu. litt. a relig. of Nepal a Tibet (1874, str. 27., 46. etc., 77., 83.); A. Lille, Buddha a. early Buddhism (1881, str. 13.); A Barth, Religions of India (1882, str. 115., 146.); Léon Feer, Le Tibet etc. (Paris 1886 p. 56.); Kern-Jacobi, Der Buddhismus (1882–1884, I. 350., 365., II. 174:, 530.). Fl.