Ottův slovník naučný/Adansonia

Ottův slovník naučný
Adanson	Adansonia	Adapisorex

Údaje o textu
Titulek:	Adansonia
Autor:	Josef Velenovský, Bohuslav Jiruš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 180–181. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Baobab

Č. 57. Adansonia.

Adansonia digitata L., baobab, náleží do řádu Bombaceae, jenž jest příbuzný řádu slézovitých (Malvacea). Strom až 40 m vys. Listy dlouze řapíkaté, prstnatě 5ti—až 7—četné; lístky obvejčité až elliptičné, dole klínovité, v předu zubaté, lysé; palisty šídlovité. Květy jednotlivé, z úžlabí listů visuté. Květy obojaké, pravidelné. Kalich opadavý, 5dílný; ušty kališní kopinaté. Korunních plátků 5, skoro do polovice srostlých, bílých. Tyčinek velký počet; jejich nitky srostlé jsou v trubku a na konci nesou jediný, ledvinkovitý prašník. Semenník 5—10pouzdrý, pouzder mnohosemenných. Dlouhá čnělka rozděluje se na konci ve chvost tenkých, niťovitých blizen. Plod tobolka nepukavá, dřevnatá, uvnitř hojnou, masitou hmotou vyplněná, v níž uložena jsou četná ledvinkovitá, černá semena. Kvete v červenci a v říjnu dozrává. Rozšířen jest v Africe mezi obratníkové, jmenovitě v celé Senegambii a na ostrovech Zeleného předhoří. Nověji přesazen také do obou Indií. Strom tento jest v mnohém ohledu velice pamětihodný. Nedosahuje sice přílišné výšky, ale ohromné šířky v koruně a v objemu kmene. Často při pouhé výšce 4 m má již kmen 9 m v průměru a jest několik tisíc let stár. V mládí roste neobyčejně rychle. Větve jeho dosahují až 30 m délky a prostírajíce se do šířky tvoří korunu velice obsáhlou, tak že celý strom z dálky lesíku se podobá. U největších stromů sklánějí se konečně ohromné větve na konci svou tíží k zemi, čímž povstává kolem obrovského kmene loubení kolkolem ohrazené. Takovéto stromy jsou mnoho tisíc let staré. Baobab jest černochům pravým dobrodiním přírody. Plody jeho jsou veliké, melounům podobné, dlouze stopkaté a obsahují příjemně chutnající, občerstvující a žízeň uhasínající dužninu. Listy obsahují hojnost slizi; domorodci je otrhávají a rozmačkávají ve zvláštní hmotu, lalo zvanou, již k jiným jídlům jako příkrm přidávají. Slupky plodů obsahují draslo, proto se spalují a z popelu jejich, smíšeného s olejem palmovým, dělá se v Senegambii mýdlo. Z měkkého lýčí hotoví se rozličná pletiva. Dřevo baobabu jest příliš měkké, houbovité a velmi řídké a slouží černochům k hotovení mnohých lehkých předmětů. Z naříznutých kmenův a větví roní se hmota gummová, jíž se užívá k lepení. V stáří jsou kmeny baobabu duté a slouží domorodcům za obydlí. Často bydlívají dvě rodiny černochů ve dvou patrech nad sebou v jednom stromě. Jiný druh, A. Gregorii F., v. M. roste v Australii. Vský.

Kůra A-ie obsahuje hořkou, bezdusíkatou látku, adansonin, a byla co surrogát chinové kůry odporučena, ale neosvědčila se. Jš.