Ottův slovník naučný/Ada-kale

Ottův slovník naučný
Adajelové	Ada-kale	Adakce

Údaje o textu
Titulek:	Ada-kale
Autor:	Vojtěch Mayerhofer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 157. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Ada Kale

Ada-kale (tur. ada ostrov, arab. kale tvrz), ostrov 1,5 km dl. a 300 m široký v dolním Dunaji pod Starou Ršavou na místě, kde Dunaj opouští Rakousko-Uhersko. Dokud Dunaj byl jediným kommunikačním prostředkem mezi stř. a jv. Evropou, byl ostrov ten důležit pro ochranu dopravy a obchodu. Rovněž strategicky byl významný a proto často bojováno o jeho držení. Po osvobození Vídně od Turků r. 1683 byl dle návrhu gen. Veteraniho opevněn, ale jen prostými náspy; za to důkladnějšího opevnění dostalo se mu od Turků r. 1716, kteří vystavěvše zde »kastel«, současně na obou protějších březích zřídili po redutě, na levém břehu Starou Ršavou (Orsova), na pr. bř. Novou Ršavou zvané. Po vítězství Rakušanů u Bělehradu gen. Mercy zmocniv se ostrova ještě více jej opevnil a pobořil Novou Ršavu, jejížto jméno snad již tenkráte přeneseno na pevnost ostrovní. Nového, dosud trvajícího opevnění dostalo se A.-k. v létech 1736–37, a to velkým nákladem a dle požadavků tehdejšího umění válečného; zejména vystavěn velký čtverhran hradební s baštami v úhlech, čtyřmi branami, příkopy, skladišti a kostelem, a současně vznikala na vých. cípu ostrova osada občanská. Ale již r. 1738 vzdala se pevnost Turkům, kteří kostel přeměnili v mešitu a ostrov v moci své drželi až do r. 1788; toho roku vydali jej Rakušanům pod Laudonem, avšak jen na krátko; neboť mírem svištovským (1791) připadl opět Turkům, kteří zde panovali do r. 1878, kdy po míru svatoštěpánském vtáhlo sem vojsko rakouské. Nyní A.-k. někdejší své důležitosti pozbyla. Jest přidělena k jihouherské župě krašovské; stanice parníků. Má kromě posádky 500 ob. Srv. Jos. Wünsche, Z blízka a z dáli (Praha, 1887). f.