Ottův slovník naučný/Adónský verš
| Ottův slovník naučný | ||
| Adonísédech | Adónský verš | Adony |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Adónský verš |
| Autor: | Eduard Kastner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 227. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Adónský verš (Adonius versus) vznikl stažením neb skrácením dvojstopí daktylského ve – ⏑ ⏑|– ⏓. Užívali verše toho staří básníci řečtí a římští jak lyričtí, tak i dramatičtí dosti zhusta jako závěrky řad delších; v básních lyrických vyskytuje se verš ten zvláště jakožto závěrka strofy sapfické, na př. v Horatiově ódě 10. knihy druhé (v překladě Edv. Štolovského):
V prostředí zlatém kdokoliv si líbí,
bezpečen strádá střechy ten zatuchlé špíny,
ten strádá spokojen paláce velkolepého…
V dramatech pak jest a. v. závěrkou řad daktylských aneb logaoedských. Zřídka užívalo se ho χατά στίζον, t. j. v souvislosti řadové, jako někdy u Euripida a v básních z dob pozdějších. Knr.