Ottův slovník naučný/Act
| Ottův slovník naučný | ||
| Acsády | Act | Acta |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Act |
| Autor: | Josef Trakal |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 143–144. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Act [ekt], angl., značí v angl. mluvě právní výkon úřední vůbec, zejména pak usnesení se sborů zákonodárných, konferencí a kongressů mezinárodních, jakož i listiny o nich sepsané. Některé zvláštní významy slova a. jsou:
1) A. of congress (severoamer. státní právo), zákon projednaný v obou sborech zákonodárných, z nichž se kongress skládá, a schválený i podepsaný presidentem Unie, jemuž přísluší pouze veto suspensivní (právo dočasného zákazu). Odepře-li totiž president své schválení, projednává se zákon jako bill znova v obou sborech; jestli ho ani potom do 10 dní nepodepíše, nabývá bill moci zákona jakožto a. of c. bez podpisu presidentova.
2) A. of parliament (angl. st. pr.) značí každý zákon projednaný v obou anglických komorách zákonodárných a opatřený schválením koruny, která tu má veto absolutní (právo naprostého zákazu). Od té chvíle, kdy byl schválen, jest zákon také z pravidla vykonatelným. Pokud zákon sankce královské nemá, nazývá se bill.
3) A. of settlement (angl. st. pr.), jméno parlamentních a-ů anglických o následnictví na trůně; zvláště jest to protestantský a. Viléma III. z r. 1701, kterým byl povolán dům Hannoverský (Jiří I., vnuk falckraběnky a zimní královny české Alžběty, dcery Jakuba I.) na trůn anglický.
4) A. of supremacy (angl. st. pr.), jméno zákonů, jimiž se náboženství anglikánské za státní a stát anglický za neodvislý od římské kurie prohlašuje. Prvý a. o. s. vydal Jindřich VIII. u příležitosti svého sňatku s Annou Boleynovou, když upadl do klatby papežské, 3. list. 1534. A-em tím bylo učení o svrchované moci papežské nad králem zavrženo, církev anglická od Říma odloučena a král za hlavu její (supreme head of the Established Church) prohlášen. Druhý a. o. s. jest od Alžběty z 1. ún. 1559. Dle těchto a-ů musili pak členové parlamentu, později i biskupové a státní úředníci skládati přísahu svrchovanosti (oath of supremacy).
5) A. of uniformity, jméno angl. a-ů parlamentních, jimiž zaváděla se jednota v liturgii a dogmatice episkopální církve anglické. Prvním a-em o. u. zavedena byla r. 1549 jednotná modlitební kniha (common prayerbook) sepsaná Cranmerem, biskupem v Canterbury, jenž sestavil také r. 1552 církevní články (49) církve anglické. A. o. u. z r. 1559, vydaný Alžbětou po katolické reakci za Marie Stuartky, namířen byl proti katolíkům, puritánům, nonkonformistům a j. sektám. A. o. u. z r. 1662 od Karla II. přikazoval veškerému duchovenstvu anglickému vyznání článků církve anglické a stanovil pro případ zdráhání se trest sesazení z úřadu. A-y o. u. byly zmírněny tolerančním aktem z r. 1689 a zrušeny konečně emancipačním billem z roku 1828. Tkl.