Ottův slovník naučný/Acollas

Ottův slovník naučný
Acolium	Acollas	Acoma

Údaje o textu
Titulek:	Acollas
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 131. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Acollas [akolà] Emile (* 1826), právník a socialistický spisovatel franc., stud. práva v Paříži, oddal se privátnímu vyučování. R. 1867 účastnil se vynikající měrou kongressu ženevského, kde upozornil na sebe svými radikálními myšlénkami. V Paříži na to odsouzen do vězení. Ve válce s Pruskem (r. 1870) ani od Gambetty ani od Garibaldiho nemohl dosíci místa u vojska, o které se ucházel; proto odešel do Švýcar, kde v Berně přijal professuru francouzského práva, podporuje při tom publicisticky socialistický živel komuny pařížské. Vrátiv se do Paříže, vyučoval opět soukromě. R. 1883 stal se generálním inspektorem věznic. Z jeho četných brošur zasluhují povšimnutí: Réponse à M. Thiers (1865) o otázce italské a náboženské; La question de conscience (1866); L'idée du droit (1871) a Cours du droit politique, obé podlé přednášek na universitě bernské; La République et la contrerévolution (1871), kde vykládá, za jakých podmínek revoluce smí utéci se k násilí; Loi générale de l'évolution de l'humanité (1876); Philosophie de la science politique et commentaire de la déclaration des droits de l'homme de 1793 (r. 1877), nejčelnější to z menších prací A-lových; Le mariage, son passé, son présent, son avenir (1880). Hlavní velké jeho dílo jest Manuel du droit civil (1869–1874 ve 3 sv.). Nyní vydává encyklopaedistickou sbírku práv (Bibliothèque du droit mis à la portée de tout le monde, 1885). Od r. 1878 rediguje měsíčník »La science politique«.