Ottův slovník naučný/Achmat
Ottův slovník naučný | ||
Achlys (mytologie) | Achmat | Achmatova |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Achmat |
Autor: | Vavřinec Josef Dušek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 513. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Achmat, poslední mocný chán Zlaté hordy, která vnitřními spory za jeho předchůdců byla roztržena a tak seslabena, že velkoknížata moskevská neuznávali vrchního jejího panství. A. chtěje přivésti Ioana III. Vasiijeviče (Velikého) k předešlé poddanosti vyslal k němu posly a když Ioan poplatek odepřel, vytáhl s přečetným vojskem do pole, zpustošil krajinu podél Oky a vypáliv město Aleksin vrátil se. Po osmi létech znova vytáhl podél Ugry a zaměřil na Moskvu. Ioan sebral veliké vojsko (150.000 m.) opatřené hojnými děly, ale jsa nestatečný a obklopen rádci sobě podobnými, zvláště Oščerojem a Mamonem, utekl od vojska do Moskvy. Teprve na doléhání lidu, matky své Marfy a zvláště arcib. rostovského Vasiana Ryla přemohl strach a vrátil se k vojsku. Obávaje se však moci A-ovy vyslal do jeho ležení Ioana Tovarkova s hojnými dary a prosbou o milost a ušetření »carova ulusu« (tatarského léna = Moskvy). Chán žádal, aby Ioan osobně přišel se mu pokořit, pak svoloval k zástupci toliko; dříve však, než to mohlo býti vyplněno, nastal náhlý obrat. Udeřil mráz, řeka vojska oddělující zamrzla a jednou chvílí obě vojska pojal strach, že jedno vrhne se na druhé, i dala se obě na útěk: Rusové prchali k Borovsku, Tataři až do Zlaté Hordy (16. listop. 1480). Touž dobou udeřil na A-a Ivak, chán Tjumenské hordy, a spojiv se s Nogajci přepadl jej na Donci a vlastní rukou ve spánku zavraždil (6. ledna 1481). Dšk.