Ottův slovník naučný/Achilles (filosofie)
| Ottův slovník naučný | ||
| Achilles | Achilles (filosofie) | Achilles Jan |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Achilles |
| Autor: | Josef Durdík |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 506. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Achilles, jméno jedné ze známých námitek eleatických proti hybu, kterými se dokázati mělo, že všechen hyb jest zdánlivý jako proměna vůbec. Neboť učili Eleaté, že jest jen bytost jediná a neproměnná, vylučovali tudy mnohost a proměnu, ukázali ke sporům v nich obsaženým a důsledně je prohlásili za pouhé zdání. – A. z bodu A pronásleduje želvu, jež se prvotně nalézala v bodě B, běže desetkráte rychleji než ona. Když onen urazí celou prvotnou dálku AB, nezastane želvy v bodě B, ana za touž dobu také přišla vpřed, totiž o 1/10 AB a jest v bodě C; když A. doběhne bodu toho, jest želva zase již dále, o 1/100 AB, v bodě D; přijde-li A. až sem, jest želva o 1/1000 AB dále, což se opakuje do neobmezena. Vždycky mezi A-lem a želvou zůstane určitá, číslem vyjadřitelná, nechť sebe menší vzdálenost. Závěr potud jest docela správný; záluda se z něho stane, když se dále soudí, že A. želvy nedohoní. Co se týče vyvrácení pojmového, dostačí obyčejné potřebě jednoduchá úvaha. Námitka byla by totiž platná, kdyby spolu s přímkou dráhy také rovnoběžně doba se nerozdělovala a A. ty kratší a kratší dílce dráhy probíhal ve stejných dobách. Součet těchto, jichž jest neskončené množství, byl by pak také neskončený. Ale dílcové času právě tak jako dílcové dráhy stávají se neskončeně malými, a v jednom i v druhém případě máme před sebou sbíhavou řadu geometrickou dávající součet konečný. Jakmile tedy připustíme rozličnou rychlost dvou bodů, připustíme tím samým, že bodové urazí stejné dílce dráhy v rozličných dobách, rychlejší bod (A.) dříve než druhý (želva). V záludě vypuštěn jest zřetel k času. – Co se týče hlubšího rozboru a nevývratnosti námitky, vnikají sem pojmy o nedopočetném čísle a o plynulosti (kontinuitě), o čemž zevrubněji vykládati náleží mathematice a elementární metafysice. Dd.