Ottův slovník naučný/Achfaš

Ottův slovník naučný
À cheval	Achfaš	Achiardi

Údaje o textu
Titulek:	Achfaš
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 505. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

al-Achfaš, jméno 11 grammatiků arabských, z nichž jsou důležiti: 1) al-A. větší n. starší (al-akbar), známý jménem abul-Chattáb († 793), grammatik a lexikograf, památný hlavně tím, že přejal od Arabů pouště množství slov dialektických, jež teprve jím ve známost vešla. Byl učitelem mnoha výtečných filologů arabských, zvl. grammatika Síbavaihiho, Isy bna Umara, Abú Ubaidy a jiných. – 2) al-A. střední (al-ausat), vl. jm. abul-Hasan Sa'íd ben Mas'ada, mutazilovec (* v Balchu, †830), stud. v Basře jsa nejlepším žákem Síbavaihiovým, ač sám starším byl, jehož byl později i nástupcem. Znalostí jazyka zjednal si velkou pověst. Sám říkal, že Síbavaihi nepřijme nic do své knihy, by jemu prv toho nepředložil, a i nad Síbavaihiho se stavěl. Jemu samému přezděno později at-tarík ila kitábi Síbavaihi (cesta ku »knize« Síbavaihiově), poněvadž výkladem grammatiky Síbavaihiovy žáky v jeho knihu uváděl, ač při tom velmi samostatně si počínal a dovedně Síbavaihiho vyvracel. Prodléval v Bagdádě psaním svých spisů se zanášeje. Sepsal Kitáb al-ausat fin-nahv (kniha střední o grammatice), jež povznesla al-A.-e na rozhodnou auktoritu grammatickou; Tafsíru ma'áni-l-kuráni (výklad myšlének koránových), který opětně napodoben (Kisáíí, Farrá) a jiný spis Kitábu-ma' á-ni-š-ši ri (kniha myšlének v poesii), dále dvě knihy otázek, velkou a malou (Kitáb-ul-masáili-l-kebír a sagír); Kitáb al-makájis (kniha analogií) a řadu spisů jiných o etymologii, metrice, pause, rýmu, citoslovcích a p. Knihu o vlastnostech ovcí, jejich barvách, léčení a výživě. Byl i veledůkladný scholastik a topik. Dk.