Ottův slovník naučný/Acháb

Ottův slovník naučný
Acha	Acháb	Achaemenides

Údaje o textu
Titulek:	Acháb
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 494. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Acháb, sedmý po řadě král isráélský, syn a nástupce krále Omrí, panoval kolem r. 854 př. Kr. Z assyrských současných zpráv vysvítá. že zemřel A. r. 853 nebo 852. Biblické udaje přikládají jemu vlády 22 let, což však dlužno zmenšiti, tak že pravděpodobně kralování jeho spadá do l. 867–852 př. Kr. Zasnouben jsa s Izebelou, dcerou týrského krále Itubaala, trpěl v říši své pocty božstev foinických, začež uvalil na sebe nesmiřitelné záští starších proroků, v jichž čele stál Eliá. Zprávy biblické, jinak hojné, jsou vesměs psány s nepříznivého stanoviska prorockého a líčí A-a v barvách odporných. Nezamlčují však, že vedl A. dlouhé války s Benhadadem II., králem syrským v Damašku, nad nímž u Áféka rozhodně zvítězil a se zajatým králem mírně naloživ i mír a přátelský spolek s ním učinil. Jako spojenec Benhadadův účastnil se A. r. 854 veliké bitvy proti assyrskému králi Salmanassaru III. u Karkara v Syrii, o čemž dochovala se zpráva na tak zv. řeckém obelisku Salmanassarově. Avšak konečný pád A-ův, jenž poražen a zabit jest v nové válce s Benhadadem u Rámy, vykládán za následek odpadlictví jeho od boha národního. Rovněž neobyčejné sucho, které tehdy Palestinu stihlo a o němž i Menandros Efeský zprávu podává, prohlašováno za následek A-ovy příchylnosti k cizím božstvům. Z objektivného ocenění zpráv historických jest na bíledni, že byl A. panovník udatný, který spolkem s Týrem a s Ásou, králem júdským, hájil říše své proti převaze Benhadadově. Pšk.