Ottův slovník naučný/Acanthocystis

Údaje o textu
Titulek: Acanthocystis
Autor: Antonín Štolc
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 111–112. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Č. 35. Acanthocystis.

Acanthocystis [ak-] Carter, osténka, rod prvoků ze skupiny slunivek (Heliozoa), úhledný to drobnohledný zjev našich čistých vod. Kulovité tílko jeho zřetelně ukazuje ob. vodní (korovou) a vnitřní vrstvu masoviny, z níž tílko jest vytvořeno. V masovině této uzavřeno jest jádro a vedlé cizích tělisek významu menšího hlavně četné stažitelné bubliny (vakuoly). Na obvodě tílka vysílá pak masovina přečetné, jemně tenounké a sem tam uzlinkaté panožky (pseudopodie), kteréž paprskovitě na všechny strany z obvodu tílka se rozkládajíce podepřeny jsou osními vlakénky, jejichž průběh v masovině až do středu tílka sledovati možno. Zvláště zajímavým jest křemenitý pancíř, jímž tílko tohoto prvoka jest obrněno. Složen jest z jehlic, které radiárně mezi paprskovitými panožkami probíhají, přiléhajíce na vnitřním konci svém okrouhlým terčkem k povrchu tílka. Volný, vnější konec těchto jehlic jest buď jednoduchý, buď vidličnatě rozštěpen. Často dvojí tvary těchto jehlic, větší silné a menší útlé v pancíři nalézáme, někdy také vtroušeny jsou mezi ně krátké, tangentiálně k obvodu tílka se přimykající jehličky. – Úhledného tohoto prvoka známe dosud určitě charakterisované čtyři druhy: A. turfacea Carter, ostenka rašelinná (viz vyobr. č. 35.), s dvojím tvarem jehlic pancíř tvořících, známá z našich vod rašelinných; A. spinifera Greeff, osténka ostnitá s tenkymi špičatými jehlicemi; A. aculeata H. a L., osténka ježitá, s jehlicemi špičatými a zakřivenými; A. fiava Greeff, osténka žlutá. Druhý tuto jmenovaný druh spolu s třetím jsou též častými obyvateli vod pražských a okolních. Šc.