Ottův slovník naučný/Absolutorium

Ottův slovník naučný
Absolutní theorie trestní	Absolutorium	Absolvovati

Údaje o textu
Titulek:	Absolutorium
Autor:	Heřman Šikl, redakce, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 95. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Absolutorium

Absolutorium (lat.) jest vůbec úřední listina prokazující, že osoba, ke které průkaz se táhne, řádně vykonala povinnosti postavením svým po jistou dobu jí ukládané, a že z dalších závazků k onomu postavení směřujících se propouští. A. jest tedy tolik jako vysvědčení propouštěcí, hledíc k dočasným závazkům, nebo jako vysvědčení odchodné ve příčině postavení, které kdo úředně opouští. Ve zvláštních pak případech znamená: 1) Na universitách rakouských rozeznává se a. a vysvědčení na odchodnou n. universitní. A. vydává se jenom právníkům po skončených studiích, když veškeré přednášky studijním řádem předepsané navštěvovali. Vysvědčení na odchodnou dává se studujícím ostatních fakult po skončených studiích a pak těm, kteří hodlají odejíti na jinou universitu. – Na rakouských vysokých školách technických vydává se a. řádným posluchačům, kteří poslouchali veškeré předměty, obsažené v osnově studií některého odboru. Red. – 2) A., listina, kterouž poručenský soud odstupujícímu poručníkovi, když účty jím složené správnými nalezeny byly, potvrzuje, že úřad svůj řádně a poctivě spravoval (§. 262. 0b. zákona občan.). Listina nevylučuje pozdější opravy pouhých nedopatření (§. 242.) a nezprošťuje poručníka následků podvodného, později odkrytého jednání. Šikl. – 3) A., vyproštění, uděluje se nejen při úřadech státních, ale také od sborů samosprávných a od korporací spravujících nějaký statek osobám, které povinny jsou z nakládání se statkem tímto účty skládati.