Abordage [abordáž], franc., znamená v námořnictví: 1) V nejobyčejnějším smyslu přistání nebo připevnění lodi ku břehu, také vypravení člunu z korábu na pevninu. –
2) Vypravení vojska zlodí za tím účelem, aby provedlo útok na pevninu. Byvá to podnik rovně nesnadný, jako nebezpečný. Je-li celé loďstvo pohromadě, utvoří výpravní sbor (corpo di sbarco – Ausschiffungscorps) ze všech lodí, k čemuž každá loď přispívá svým výpravným oddělením a sice obyčejně fregata I. třídy 170 muži, fregata II. a III. třídy 120 muži. Mužstvo toto ozbrojen jest ručnicemi; celé oddělení také jedním nebo více lehkými polními děly, k jichž vožení stačí několik mužů. Rovněž ve větších prámech (barkasách) k výpravě použitých umístěna bývají menší děla lodní. Největší a. v tomto smyslu provedena r. 1854 na Krymu a zdařila se jen proto, poněvadž Rusové, jsouce slabí proti spojencům, jí nepřekáželi. Roku 1866 před bitvou u Visu pokoušel se Persano též o a-i proti městečku Visu, než byl rakouskou dělostřelbou odražen. Dne 20. čce. provedl skutečně na témž ostrově a-i na jiném místě, tato však přispěla nemálo ku porážce italského loďstva; neboť neobrněné lodi válečné (6 fregat, 3 korvety, 4 mimonosky), jež a-i provedly, nemohly mužstvo své v čas pojmouti a v bitvě u Visa se súčastniti. – 3) A. ve smyslu útočení provádí se tím způsobem, že lodi nepřátelské k sobě se přiblíží a pomocí kotev stékacích a přitaháků se sepnou za tím účelem, aby se loď napadená bezprostřední srážkou útokem dobyla. Nežli zavedena byla pára, byla a. nejdůležitějším výkonem bojů námořních; nyní rozhoduje se boj námořní dělostřelbou, torpédy a beranem (píchem, lodním hrotem) a k a-i, zútočení lodi, sotva kde více dojde. Přes to při bojovném cvičení, jaká na lodích válečných se konají, provádí se také cvičení a. Kaperové a námořní lupičové jako dříve, i posud dobývají lodí pouze zútočením, jelikož účelem jejich není poškoditi nebo zničiti, nýbrž zajmouti a ukořistiti loď nepřátelskou. –
4) A. zove se také neúmyslná srážka lodí, zaviněná neopatrností nebo neštěstím. Aby se srážka lodí předešla, ustanovena jsou všeliká opatření na moři i v přístavech, jež týkají se osvětlování lodí a předpisů, podlé nichž lodi mají se vzájemně vyhýbati. Ohledně osvětlení lodí ustanoveno toto: Veškeré koráby od západu až do východu slunce mají býti k označení své polohy opatřeny světly a sice: a) Parníky na šírém moři mají míti jasné bílé světlo na předním stěžni tak umístěné, aby ku předu a po dvou stranách na deset polí (pole jest 1/32 dralkové růže) nepřetržitě a nejméně do vzdálenosti 5 mil angl. bylo viditelné. Červené světlo na pravém lubu, jež od předu na 10 polí v pravo na 2 míle jest viditelné; zelené světlo stejného způsobu na levém lubu. Lodi od parníků vlečené mají mimo postranní světla opatřeny býti dvěma bílými světly kolmo nad sebou na předním stěžni upevněnými. b) Plachetní lodi v šírém moři opatřeny býti mají pouze zeleným světlem na levém a červeným na pravém lubu jako parníky. Lodi v přístavech Bez rozdílu mají býti opatřeny jedním bílým světlem na místě nejvhodnějším, aby je nejlépe viděti bylo, a nemá býti umístěno výše než 6 m nad palubou. Každá loď má být opatřena silným rohem pro mlhu, zvoncem a parní loď i parní píšťalou a dávati jimi signály za mlhy, pošmourného počasí a za sněžení ve dne i v noci. Ohledně vyhýbání lodí k zamezení srážky jest ustanoveno toto: Dvě proti sobě plující lodi parní musí se na vzájem na pravo vyhnouti, aby po levé straně se minuly. Jestli směr plavby jejich se křižuje, má se vyhnouti ten, jenž druhého vidí po své vlastní pravé straně. Parní loď má se vyhnouti lodi plachtové a má jeti zdlouhavěji, po případě zpět, nebo zastaviti. (Nařízení min. obch. ze dne 20. ledna 1880 č. 10 ř. z.) Každý správce lodi má míti exemplář tohoto nařízení, jehož přestoupení se tresce pokutou do 300 zl. a při loďkách otevřených a rybářských do 5 zl. ve prospěch námořského fondu podporovacího, po případě vězením, pokud nespadá pod zákon trestní. Bližší ustanovení, pak obrazy luceren posičních a tabulku rozměrů jich má nař. min. obch. ze dne 7. března 1881 č. 21 říšsk. zák. –
5) Oslovení lodi. Setkají-li se lodi na šírém moři, stává se, že za účelem výměny zpráv se oslovují. Jsou-li lodi blízko sebe, pomocí dalekomluvu se dohovořují. Na větší vzdálenost provádí se a. signály, jež jsou za dne barvové (vlajky různých barev a polí), tvarové (spojení koulí, čtverců a trojhranů), za mlhavého počasí zvukové (troubení, pískání, střelba dělová), za noci pak světelné (blesky, řady svítilen, rakety a bengálské ohně). Šg.
PD old 70