Ottův slovník naučný/Abolitionisté
Ottův slovník naučný | ||
Abolice | Abolitionisté | Abolla |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Abolitionisté |
Autor: | Josef Trakal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 72. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Abolicionismus |
Abolitionisté sluli přívrženci snah po zrušení otroctví a otrokářství. Snahy ty objevují se v XVIII. stol. u francouzských nár. hospodářů a filosofů Turgota, Montesquieua, Condorceta a j. a v téže době i v Anglii, kde utvořila se jimi zvláštní politická strana. Mezi jinými agitovali tu horlivě proti obchodu s černochy William Pitt, Clarkson, Wilberforce, Fox atd. Vláda anglická vydala konečně r. 1807 abolition act of slavery, kterouž zrušila otroctví ve svých koloniích, a slíbila, že přičiní se, aby i ostatní mocnosti tak učinily. To se jí také podařilo na kongressu vídeňském r. 1815. – V Sev. Americe sestoupila se r. 1775 ve Filadelfii t. zv.Pennsylvánská společnost a.-tů pod předsednictvím Benj. Franklina, a podobné společnosti tvořily se po r. 1785 i v jiných státech sev.-amerických. R. 1790 svolil sice kongress k návrhu Franklinovu, aby se zrušilo africké otrokářství, ale odročil věc až k r. 1808. Potom agitace a.-tů poněkud ochabla, až opět v létech třicátých po uzavření t. zv. kompromissu missourského k vymezení otrokářství mezi státy severními vystupují opět a. (William Lloyd. Garisson, Benjamin Lundy) zvláště proti opětnému uzákonění otroctví v státech jižních. Agitace vedena byla časopisem »The Liberator« (1830 Boston), tendenčními romány (Oncle Tom od Harriety Beecher-Stoweové) a různými společnostmi zvanými »Antislavery society«, které se pak na společném sjezdě ve Filadelfii r. 1833 v »American antislavery society« sloučily. Obě strany zápasily tvrdošíjně i na půdě parlamentární. Ve válce r. 1861 stáli a. na straně Unie a k jich podnětu bylo vydáno emancipační provolání Lincolnovo r. 1862, jímž osvobození otroků v státech jižních prohlášeno. Když potom 13. amendementem k ústavě ze dne 18. pros. 1865 otroctví v obvodu celé Unie. i formálně zrušeno bylo, ustupuje strana a.-tů úplně do pozadí. Srv. Friedr. Kapp, Geschichte der Sklaverei in den Verein. Staaten von Amerika (Hamb. 1861). Tkl.