Ottův slovník naučný/Abnormity rostlin
| Ottův slovník naučný | ||
| Abnormita | Abnormity rostlin | Abnormní |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Abnormity rostlin |
| Autor: | Ladislav Josef Čelakovský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 69–70. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Abnormity rostlin. Působením různých vnějších neb vnitřních, nám posud toliko z části známých příčin povstávají u rostliny nepravidelné přeměny v tvaru a uspořádání dílů rostlinných, které nazýváme a-tami: od variet čili odrůd nelze a. vždy určitě rozeznávati. V zásadě ovšem jsou odrůdy odchylky od obyčejné formy druhu rostlinného stálejší, povstalé z příčin namnoze neznámých ode dávna a tvar odchylný dědičně zachovávající, kdežtoa. popovstávají z příčin současných sem tam porůznu u některých jedinců, aniž odchylný jich tvar se zachovává; avšak mnohé naše kulturní odrůdy bylin povstaly zajisté nejprve jako a., ustálily se však kulturou v té míře, že je nyní mezi odrůdy počítáme, na př. odrůdy kapusty (květák, brukev). Též naše druhy ovocné, hrušky, jablka, jsou vlastně a. původně nahodilé, zveličením a zešťavnatěním plodu povstalé, a., kteréž se však během času a snahou pěstitelů staly stálými odrůdami. A. rostlin jsou tak rozmanité a přečetné, že jest nesnadno, podati úplný přehled a klassifikaci jich; vyžadovalo by jejich vylíčení knihy pro sebe, jakož také sepsány (nověji od Moquin-Tandona a Mastersa) o nich tlusté knihy, které však zajisté ještě v mnohém ohledu potřebují doplnění a leckterého opravení. Na tomto místě možno toliko podati hlavní rysy přehledu některých a-t a některé příklady.
1. Do první kategorie a. klademe s Mastersem odchylky od obyčejného objemu, velikosti a konsistence dílů rostlinných. Sem náleží zveličení, naduření, ztopoření, zešťavnatění, pak prodloužení neb rozšíření neobyčejné. Veliká čásť a. způsobených parasity, jak živočišnými (hmyzem), tak rostlinnými (houbami), jako hálky (gally) a jiné výrostky a nádory na větvích, listech. Zvláště důležité jsou abnormální změny, které cizopasné houby (jako rezy, sněti, tvrdohouby a j.) působí, a které jsou příčinou více méně škodných chorobných stavů rostlin. Vylíčení těchto chorob a jich příčin jest úkolem pathologie rostlinné. Naše druhy ovocné, vařiva některá, chřest jedlý a vůbec jedlé odrůdy povstaly původně takovouto a-tou. Sem též náležejí fasciace, t. j. neobyčejné rozšíření lodyh a větví v stuhovitou podobu, s čímž bývá spojeno také pomnožení i srůstání větví. Opakem zveličení a naduření jsou změny záležející ve zmenšení, zakrnění (abortus), zakrsání, degenerování i úplném potlačení částí rostlinných.
2. Do druhé kategorie patří odchylky od normálního počtu částí rostlinných, kteréžto odchylky opět mohou záležeti buďto v neobyčejném pomnožení aneb naopak ve zmenšení jejich normálního počtu a hojnosti. Abnormální zjevy toho druhu jsou jak na vegetativní rostlině, tak i ve květech hojné a druží se, anobrž souvisí často s a-tami prvnější kategorie.
3. Jiné a. záležejí v změněném poměru částí rostlinných, to jest v jejich změněném vzájemném uspořádání, postavení, spojení neb odloučení. Sem patří neobyčejný srůst částí normálně od sebe oddělených, zejména listů vegetativních i květních, srůst větví mezi sebou. pošinutí listů na úžlabní své větvi. Naproti tomu opět části normálně srostlé neb spojené mohou v a-tě od sebe se odděliti, celistvá čásť může se rozděliti; listy přesličky v pošvu srostlé mohou samostatně a ve spirálním pořádku se vyvinouti; z koruny srostloplátečné, na př. u zvonků, může povstati koruna prostoplátečná, kalich se semenníkem zpodním v jednu massu spojený může se odděliti od semenníku atd. Sem též patří rozeklání celých listů, tak že stávají se peřenoklanými až i úplně zpeřenými, což ukazují rozličné druhy z rodů Sambucus, Rhus, Alnus, Fagus, Quercus atd. Ač toto rozeklání listu původně vždy jako a-ta vystupuje, staly se přece mnohé z těchto a-t stálými odrůdami zahradními, což opětně potvrzuje svrchu vytčenou relativnost rozdílu mezi a-tou a odrůdou. Pravidelné uspořádání rostlinných částí dále v tom záleží, že nové pupeny a z nich se vyvinující větévky neb květy pouze v paždí listů vynikají, a sice jen vegetativních listů a listenů, nikdy však na samých listech ani v květech. V a-tách od tohoto pravidla se odchylujících objevují se však pupeny také na listech (u kapradin některých, Cardamine pratensis, Bryophyllum) a ve květech v paždí kalicha, koruny, plodolistů, zvláště tehdy, když květ spolu zezelená neb zlupenatí.
4. Odchylky od pravidelného tvaru údů rostlinných jsou velmi hojné a velmi rozmanité. Mezi nimi jsou však nejdůležitější a zvláště pro morfologii důležity a., týkající se změněné metamorfosy. Záležejí pak v tom, že listové ústroje, jisté formaci přináležející, do jiné formace se zaměňují. Největší význam mají a nejčastěji se vyskytují přeměny formací květních, z nichž zase dvoje přeměny zvláště vytknouti sluší. Předně přeměnu tyčinek a plodolistů v lístky korunní (plátky), čímž tak zvané plné květy (plná růže atd.) povstávají, a pak přeměnu všech lístků květních v zelené lupeny, což se zlupenatěním (frondescentia) aneb, pokud se přeměna méně týče formy než barvy nezelené v zelenou následkem hojného vyvinutí chlorofyllu, také zezelenáním (virescentia) nazývá. Především tyčinky a pestíky se svými vajíčky ve květech zezelenalých neb zlupenatělých všemi možnými přechody do zelených lupenů přeměněné se spatřují, a z těchto přechodních tvarů možná nejbezpečněji souditi na morfologický význam jak tyčinek, prašníků a jich pouzder, tak i částí semenníka a zvláště vajíček čili zárodků semenných. Neboť tyto rozplozovací, pohlavní části přetvořily se ve květech jevnosnubných rostlin z původnějších listů vegetativních a jich částí, jaké posud u kapradinovitých rostlin jakožto spolu fruktifikativní listy nalézáme. Zlupenatěním tyčinek, semenníků a vajíček, to jest zpátečnou jich metamorfosou navrací se tudíž rostlina k původnějšímu stavu těchto částí, ve kterémž význam jejich jest daleko patrnější a poznatku přístupnější nežli v normálním svém stavu nynějším, značně metamorfosovaném, a tudíž metamorfosou změněném. Nauka o a-tách rostlinných nazývá se obyčejně teratologií. L. Č.