Ottův slovník naučný/Abele z Lilienberka
| Ottův slovník naučný | ||
| Abelasis | Abele z Lilienberka | Abeles |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Abele z Lilienberka |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 50–51. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Abeleové z Lilienberka 1) Kryštof Ignác Abele z Lilienberka |
|
Abele z Lilienberka, starý rod šlechtický, jemuž šlechtictví říšské, propůjčené již 5. srpna 1495, potvrzeno 12. pros. 1547 a opět 12. čna. 1637. Do stavu rytířského povýšen rod ten dne 30. května 1643 a do stavu svob. pánů dne 4. srpna 1708. Znak: Štít rozčtvrcený, jehož první a čtvrté pole je šachované, v druhém a třetím, na příč rozděleném barvou modrou[red 1] a stříbrem, je orel jednohlavý ke středu štítu hledící, štítek střední nese heraldickou lilii. (Viz vyobr. ř. 14.) – Z rodu toho vynikl 1) Krištof Ignác A. z L. (* 1628 – † 1685). Narozen 19. května r. 1628 v Breisgavě, vstoupil záhy do služby státní, v níž prodělal karriéru úřednickou z dola. Za Ferdinanda III. byl dvorním a kommerciálním radou, 1665 tajným dvorním sekretářem a referendářem pro země vnitrorakouské. Později za Leopolda I. stal se sekretářem rady konferenční a získal si přízně a důvěry císařovy, jenž užíval služeb jeho v nejdůležitějších a nejchoulostivějších záležitostech. R. 1670 byl A. členem zvláštního soudního dvoru, který sestaven byl za příčinou souzení velezrádců uherských Zrinského, Frankopána a Nadasdyho a řídil i popravu nešťastných hrabat. V listopadu téhož roku poslán také do Štýrského Hradce ku popravě hrab. Tattenbacha (1. pros. 1671) co cís. kommissař. A. radil císaři ke zrušení ústavy uherské a byl za příčinou provedení toho záměru poslán i několikráte do Uher. R. 1674 byl A. členem kommisse, která měla na základě zabavených spisů sestaviti obžalobu proti knížeti Václavovi z Lobkovic, prvnímu tajnému radovi cís. Leopolda, a dne 16. října t. r. podepsal spolu s císařem dekret, jímžto Lobkovic ode dvora vypověděn do Roudnice. A. s jinými způsobil pád hr. Sinzendorfa, na jehož místě stal se 1680 presidentem dvorní komory se služným 20.000 zl. R. 1683 při vypuknutí války turecké vzdal se úřadu toho, ale i dále užíváno služeb jeho k různým kommissím, zvláště v Uhrách. A. † 12. října 1685 ve Vídni nezanechav potomků. – Předkem nyní žijících svob. pánů A-ů z L. jest starší bratr Krištofův 2) Matyáš A. z L., který žil také ve službách dvora rakouského a pokusil se i ve spisovatelství sepsav některé spisy historické a právnické, z nichž nejdůležitější Metamorphosis telae iudiciariae (Norim. 1686, 5 svazků) byl také do jazyku angl., franc. a holl. přeložen. † 23. dubna 1673 ve Vídni. – 3) Frant. A. z L., svob. pán, c. k. podmaršálek (* 1766 – † 1861). Narodiv se v Szakosi v Banátě, kde otec jeho byl kamerálním úředníkem, vstoupil do vojska již 1783, účastnil se všech válek v době té vedených a byl i několikráte raněn. R. 1834 vstoupil do výslužby a trávil poslední léta věku svého ve Štýrském Hradci. – 4) František A. z L., syn před., c. k. generál-major (* 1818 – † 1880), vyznamenal se r. 1864 ve válce šlesvicko-holštýnské.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Podle Oprav na konci I. dílu: 50 str., 2. sl., 15 řád. shora, místo modrou čti červenou; v téže řádce místo orel jednohlavý čti noh. (dostupné online)