Ottův slovník naučný/Abdank
Ottův slovník naučný | ||
Abdalonymos | Abdank | Abdank (obec) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Abdank |
Autor: | Martin Kolář, redakce |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 33. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Abdank nebo Habdank, jméno erbu polského, který má v červeném poli stříbrné znamení latinskému W podobné. Nad přílbou jest koruna a nad ní táž litera. (Viz. vyobr. č. 11.) Dle pověsti vznikl za války Boleslava III. Křivoústého s něm. císařem Jindřichem V. Když císař ukazoval vyslanectvu Boleslavovu své poklady, Jan hrabě z Góry, přední jeho člen, hodil do nich svůj zlatý prsten, načež prý Jindřich řekl: »Hab Dank«. Odtud přijal Jan z Góry. když mu byl erb udělen, pro svůj rod jméno Habdanků neb Skarbků (skarb = poklad). Mimo zakladatele z rodu toho vynikli: 1. Lambert († 1101), syn Michala hraběte z Góry, jenž byl po sv. Stanislavu krakovským biskupem; 2. Skarbimierz, hrabě z Góry, hejtman Boleslava III. a vojvoda krakovský, přispěl r. 1109 valně k vítězství na Psím poli u Vratislavi. Zapleten jsa ve spiknutí se Zbigniewem, nevlastním bratrem královým, byl později uvězněn a oslepen; 3. Michał, hrabě z Góry, jenž r. 1114 založil v Lublíně klášter benediktinský; 4. Rusław, hrabě z Góry, zakladatel kláštera cisterciáckého v Sulejově nad Pilicí. – K erbu A. náležejí rodiny Abakanowiczů, Andronowiczů, Ankwiczů, Beynartů, Choriňských, Dermontů, Doliniaňských, Eygirdů, Leszczyńských, Małachowských, Skarbků a j. Klř. red.