Ottův slovník naučný/Abd-ul-Hámid
| Ottův slovník naučný | ||
| Abd-ul-barr | Abd-ul-Hámid | Abd-ul-Kádir |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Abd-ul-Hámid |
| Autor: | Emil Čermák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 39.-40. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:1) Abdulhamid I., 2) Abdulhamid II. |
|
Abd-ul-Hámid: 1) I. (*1725—†1789), sultán turecký, syn Ahmeda III., nastoupil vládu po svém bratru Mustafovi III. r. 1774, ztráviv podlé starého obyčeje celých 43 let v seráji v úplné odloučenosti od světa, v nějž vstoupil s duchem slabým a zakrslým. Již šest měsíců po svém nastolení přinucen byl k míru v Kučuk-Kainardži, jímž se Rusko domohlo velikého vlivu na Turecko. Konce nové války, kterou zdvihl proti Rusku spojenému s Rakouskem a jež začala 1787 zničením tur. loďstva u Kilburnu a 1788 dobytím Očakova, A. se nedočkal.
2) A. H. II., nynější sultán turecký, druhý syn Abdul-Medžída, *1842, nastoupil vládu po šíleném bratru Murádu V. 31. srp. 1876. Aby předešel vměšování se cizích velmocí v záležitosti Turecka, rozhodl se A. pro radikální opravy. Přibližuje se ke straně mladoturecké, nahradil velikého vezíra Rašída Midhátem pašou a prohlásil ústavu, jež obsahovala »nedílnost císařství, neodpovědnost sultánovu, rovnost všech poddaných před zákonem, připuštění křesťanů k veřejným úřadům, odstranění roboty, mučíren a tortury, svobodu vyučování, nezávislost soudců, opravy v rozpočtu státním, decentralisaci provinciální« atd., »vše bez porušení vyšších zájmů ústřední moci«. Soustava representativní zavedena ustavením senátu, jehož členy jmenoval doživotně sultán, a komorou poslanců s tajným hlasováním, na 4 léta volených. Než Midhát netěšil se dlouho svému vítězství a neviděl působiti dílo, jež byl stvořil; v březnu 1877 byl palácovou intrikou svržen, zatčen a vypuzen. A. upustil pod terrorismem starotur. strany od svobodomyslných oprav, parlament turecký byl rozpuštěn 14. ledna 1878 a vráceno se ke starým tradicím císařským. Ale sultán dovedl se přece poněkud vybaviti z neblahého vlivu milců, jejichž vzájemnými zápasy i jeho život kolikráte ohrožen (spiknutí v pros. 1878), a přisvojiv si znalost záležitostí státních nepustil jich řízení docela v ruce palácových intrikánů. Úředníci a důstojníci němečtí, kteří r. 1880 v hojném počtu vstoupili do služeb tur., mají zreformovati finance a vojenství turecké.