Ottův slovník naučný/Abbé

Ottův slovník naučný
Abbázia	Abbé	Abbé ***

Údaje o textu
Titulek:	Abbé
Autor:	Hubert Gordon Schauer (jako Hubert G. Schauer)
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 27–28. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Abbé

Abbé (franc.) znamenalo původně ve Francii představeného kláštera, tedy opata. Konkordátem mezi Lvem X. a Františkem I. nabyli králové francouzští práva, jmenovati 225 abbés commendataires. Tím jakož i vůbec starší institucí t. zv. kommend (viz t.), stalo se, že mnozí mladší synové z rodin šlechtických se věnovali stavu duchovnímu, majíce buďto jistý nárok na určitý klášter anebo doufajíce, že se jim časem takého dostane, po případě nějakého převorství, kanovnictví nebo jiného obročí. Jelikož však počet kandidátů byl opět větší nežli počet obsaditelných míst, věnovala se přebývající čásť Abbé-ů vychovatelství, professuře, básnictví a literatuře, nebo žili jako domácí přátelé a společníci ve velkých domech a t. p. Byl tedy a. každý mladík z lepší rodiny, který měl svěcení vyšší aneb nižší, často jen tonsuru (nosili černé nebo tmavě fialové roucho s malým límcem a s určitým uspořádáním vlasů). Jak satirická poesie, zvláště komédie doby oné ukazuje, hráli a-ové začasté ve vznešené společnosti úlohu šviháků, jimž šlo zvláště o to, aby si získali přízně dam a oživovali salony. Než i platné služby prokázali četní jednotlivci na různých polích lidské činnosti jakožto učitelé, učenci, bibliofilové a spisovatelé (Fénelon, Saint-Pierre, Dobrovský a j.). Po francouzské revoluci vymřel tento typus společenský skoro docela; nyní užívá se titulu a. ve Francii (abbate v Italii) jen ze zdvořilosti v dopisech ku mladším duchovním. Sch.