Ottův slovník naučný/Abbás

Ottův slovník naučný
Abbas antiquus a modernus	Abbás	Abbás (šáh)

Údaje o textu
Titulek:	Abbás
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 24. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: 1) Al-Abbás 2) Abd Alláh ibn Abbás

Abbás: 1) Syn Abd-ul-Mutallibův, strýc Muhammedův, Kurajšovec z rodu Hášimova (* v Mekce 556 – † 653). Po smrti otcově dostalo se mu úřadu v rodině dědičného, stříci svatyně Ka'by a poutnické studnice Zemzemu. Když Muhammed začal hlásati novou víru, byl A. zprvu jeho protivníkem, ale po bitvě u Bedru (r. 624), v níž Kurajšovci poraženi a A. zachrániv život Muhammedův byl zajat, stal se nejhorlivějším hlasatelem nového učení a vlivem jeho přijala čásť Kurajšovců islám. Pomáhal též prorokovi dobývati Mekky (roku 630). A. byl praotcem pozdější dynastie Abbásovců bagdádských, kteří měli chalífát od roku 749 do 1258. – Syn jeho 2) Ibn A. (* 619 – † 688) účastnil se roku 648 válečné výpravy do sev.-záp. Afriky, načež jmenován brzy po roce 656 guvernérem basorským. Již r. 661 uchýlil se však do zátiší v Táifu, věnuje se zcela studiu. A. jest slavná, ač někdy velm1 pochybná auktorita tradice islámské a zakladatel široce rozvětvené exegetické školy prvých čtyř stol. v islámu. Byltě mužem své doby, jíž vládl duševně, politiku ponechávaje silnějším. Byl bystrý a energický, ale i prohnaný. Od vrstevníků svých zván »terdžumán-ul-Kur'án« (tlumočník koránu) a arabský hibr (rabbín), což odpovídá zcela směru jeho činnosti vykladatelské a dialektické. Přes svoji nespolehlivost jest však důležit jako svědek blízký Muhammedovi a prvým dobám islámu. Vynikal také jako znalec poesie arabské a jako učitel. Dk.