Ottův slovník naučný/Abalus
Ottův slovník naučný | ||
Abaliget | Abalus | Abamonti |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Abalus |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 16. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Abalus, dle starého cestovatele Pythea (u Plinia) ostrov v Sev. moři. Obyvatelé ostrova toho prodávali prý Teutonům množství élektra (jantaru), jehož užívali místo dříví; z toho soudili někteří učenci (na př. Bessel), že A. jest Bornholm, dánský, uhlím bohatý ostrov, a že „élektron“ neznačí u Plinia jantar, nýbrž hnědé uhlí. A. byl též stotožňován (od Müllenhoffa) s některým z ostrovů při ústí labském, ale pravdě podobá se nejvíce mínění Mannertovo a Šafaříkovo, že ostrov ten třeba hledati na pomoří pruském v Sambii a že jest to polovýspa dělící záliv Kuronský od moře Baltického, kterou staří omylem, jestliže tehdá ostrovem nebyla, mohli za ostrov pokládati. Srovn. Šafaříkovy Slov. starožitn. 1837 str. 367. nsl.