Ottův slovník naučný/Abakanowicz
| Ottův slovník naučný | ||
| Abakan | Abakanowicz | Abakaňsk |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Abakanowicz |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 15. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Související: | Autor:Bruno Abakanowicz, Abakanowicz (dodatek) |
 Heslo ve Wikipedii: Bruno Abakanowicz |
|
Abakanowicz Bruno, souvěký učenec polský (* 1852). Absolvovav polytechnickou školu v Rize, stal se na polytechnice ve Lvově docentem mechaniky. Sepsal hojně pojednání z různých oborů mathematiky, astronomie, meteorologie a přírodozpytu vůbec, především však zabýval se věd. pracemi o elektřině, zejména pokud se týče jejího praktického upotřebení v mechanice. Výsledky badání svého uveřejňoval dílem o sobě, dílem v rozpravách vydávaných akademií nauk v Krakově, v odborném věd. listu »Kosmos«, ve varšavském »Ateneu«, ve lvovském belletristickém časopise »Tydzień«, jehož byl po dvě léta redaktorem, i jinde. R. 1877 redigoval též bezplatnou přílohu tohoto s názvem: »Wystawa krajowa, rolnicza i przemysłowa«, jež byla věstníkem komitétu lvovské zemědělské výstavy. Ze spisů jeho dlužno uvésti: Zarys statyki wykreślnéj (Lvov 1876); Teoryja astronomiczna gwiazd spadających według Schiaparellego (Lvov 1876); Integrator, krzywa całkowa i jéj zastosowania w mechanice budowniczéj (Varšava 1880); Integratory (»Ognisko« ve Varšavě 1882); Nowy sposób budowy zwojów do machin dynamoelektrycznych (Krakov 1884) a j. Roku 1881 vzdal se A. professury a přesídlil do Paříže, kde sobě zřídil elektrotechnickou laboratoř. Od r. 1883 byl členem redakce časopisu »Lumičre électrique«. Za účelem seznání nových pokroků v elektřině cestoval A. též do Ameriky. Mnohé jeho publikace, vyšlé ve franc. odb. časopisech a hlavně v »Comptes rendus de l´académie des sciences« vzbudily ve vědeckých kruzích živou pozornost. Zejména velkého úspěchu došlo přední věd. dílo A-ovo Les intégraphes, la courbe intégrale et ses applications, étude sur un nouveau système ď intégrateurs mécaniques (Paříž 1886). V oboru mechanické integrace a elektromechaniky učinil A. řadu značnějších vynálezů. V té příčině budiž uveden jeho elektrický chvějič, zvláštní jednoduchý přístroj signálový, založený na systému elektromagnetickém, nová soustava elektrických lamp a zvláště důležitý math. přístroj nazvaný integraf. [red 1]
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Ve 28. dílu byl k heslu Abakanowicz uveřejněn dodatek, viz Abakanowicz (dodatek).