Ottův slovník naučný/Aérostier
| Ottův slovník naučný | ||
| Aérostatika | Aérostier | Aérotherapie |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aérostier |
| Autor: | Ladislav Hajniš |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 286–287. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Aérostier [aerostjé], název vojína sboru vzduchoplaveckého ve vojsku první republiky francouzské. Sbor a-ů založen dekretem výboru obecného blaha ze dne 13. germinalu roku druhého (2. dubna 1794), a sice k návrhu občana Guytona de Morveau, který náležel k nejhorlivějším podporovatelům aéronautiky v době jejího vývoje. K plnění balonů sboru toho mělo býti užito vodíku, při jehož výrobě nemělo však býti upotřebeno kyseliny sírové (aby prý prachárnám nebylo ubíráno síry). Zvolena tedy výroba pomocí vodní páry vedené přes rozžhavené piliny železné. První pokusy provedl Coutelle s Charlesem a Contéem, načež zřízena v Meudoně škola vzduchoplavecká. A-ové přiděleni dělostřelectvu, jehož uniformu též nosili. První sbor s Coutellem v čele vypraven ještě roku 1794 s balonem »L'Entreprenant« k armádě severní, kde konal důležité služby u Maubeuge, Charleroi, Jumeta a zejména v bitvě u Fleurusa (27. čna 1794). Druhý balon rovněž roku 1794 k severní armádě vypravený měl název »Céleste«; k armádě rýnské vypraveny t. r. balony »Hercule« a »Intrépide«. Také s optickým telegrafem, jehož signály byly drženy pomocí balonů ve značné výši, konány tou dobou pokusy ve škole meudonské. Roku 1795 prostřelen balon »Hercule« u Frankfurta n. M. a kompanie a-ů upadla do zajetí. U Andernacha, Koblence a Mohuče konaly pozorovací balony t. r. dobré služby. R. 1796 byly již tři sbory vzduchoplavecké, z nichž první nalézaly se ještě při armádě severní, třetí u armádního sboru Bernadottova. Napoleon nebyl přítelem a-ů, rovněž nepřál jim generál Hoche. R. 1798 byla škola v Meudoně uzavřena a důstojníci vzduchoplavečtí prozatím převedeni k dělostřelectvu a ke sboru zákopnickému, kde jich příležitostně jakožto aéronautů mělo býti užito; r. 1804 zrušena však škola vzduchoplavecká definitivně a výstroj aéronautický prodán. Balony a-ů měly průměry různé, 6–9 m, a byly zhotoveny s velkou pečlivostí. Ještě r. 1805 vystoupil Robertson v Hamburce ve starém baloně a-ů »Intrépide« a dostoupil výše 1400 m. Ba když roku 1870 v chrámě tourském učiněn pokus se starým balonem »Céleste«-ovšem pouze s náplní teplého vzduchu-byl ještě tak zachovalý, že dostoupil ke klenbě chrámové. Tyto balony pozorovací byly ovšem upoutány na laně, které prostě drženo větším počtem mužů bez mechanického přístroje. Také přístroj na výrobu vodíku byl velmi nedokonalý; musilať pokaždé zbudována býti pec, pročež, pokud možno, balony přenášeny naplněné, což ovšem nebylo bez obtíží. Sdílení zpráv dálo se buď umluvenými znameními pomocí praporečků neb shazováním popsaných lístků přivázaných k pytlíkům pískovým, způsobem tedy velmi nedokonalým. Přese všecky tyto obtíže konaly balony vojsku republiky platné služby; přítomnost a-ů naplňovala vojíny důvěrou, nepřátelské pak vojsko vědouc, že s oblačných výší může býti pozorováno, necítilo se ve svých pohybech bezpečným. Třetí republika obnovila po válce německofrancouzské sbor a-ů i školu v Meudoně, která v řiditelném baloně »La France« důstojníků Renarda a Krebsa dala první důkaz své zdárné působnosti. Hjš.