Ottův slovník naučný/Aérofon

Ottův slovník naučný
Aeroeskjöbing	Aérofon	Aérofor

Údaje o textu
Titulek:	Aérofon
Autor:	Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 277. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aérofon, vynalezený r. 1878 Edisonem, jest stroj, který zhuštěným vzduchem sesiluje zvuk vůbec a hlas lidský zvláště tak, že na velikou vzdálenost jej lze slyšeti. Jest to veliká píšťala na svém zpodním konci s pružnou telefonicko-fonografickou deskou, do které se mluví; výchvěje vzduchové otevírají a zavírají střídavě záklopku v píšťale, která měchem ve znění se uvádí tak, že znějící proud vzduchový reprodukuje ony výchvěje a zároveň artikulaci hlasu. V Americe užívá se sice tohoto vynálezu již prakticky, ale k většímu rozšíření musí ještě býti zlepšen, neboť vydává dosud jen tóny hluboké, za to však šíří je do dálky 7, ba prý až 20 km. A. má býti parním proudem tak zdokonalen, aby jím mohly býti dávány signály, zejména na pobřeží za mlhavého počasí. Gh.