Ottův slovník naučný/Žlunice

Ottův slovník naučný
Žluna	Žlunice	Žluť

Údaje o textu
Titulek:	Žlunice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 888–889. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žlunice

Žlunice, far. ves v Čechách, hejtm. a okr. Nový Bydžov, pš. Vys. Veselí; 77 d., 536 obyv. č. (1900), kostel (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., spořitel. a zálož. spolek, popl. dvůr, cihelna. Stávala zde tvrz, na níž připomíná se rodina ze Žlunic, z nichž Markéta a Zuzana, dcery po Jindřichu ze Žlunic, postoupily (r. 1451) zboží žlunické Janu Dlaskovi ze Vchynic, při jehož rodě pak Ž. delší čas zůstaly, poněvadž zdejší rod, známý později pode jménem Myšků ze Žlunic, uvázal se v držení zboží jiného. Potom se tu připomínají Trčkové z Lípy, od r. 1541 Markvart Stranovský ze Sovojovic a jeho potomci, kteří je prodali r. 1610 Albrechtovi Smiřickému ze Smiřic. Když pak rod tento po bitvě Bělohorské pozbyl všech statků, koupil Ž. (r. 1623) Albrecht z Valdšteina a spojil je s panstvím dymokurským.